Výstava Zahradničení ve Špálově galerii představuje tvorbu Šimona Brejchy, jež vychází z otisku elementárních přírodních tvarů, které zbavuje původního významu a uvádí do nového, nejednoznačného kontextu. Často se drobný přírodní detail stává skladebným prvkem překvapivé struktury impozantních rozměrů. Výstavu velkoformátových strukturálních grafik Šimona Brejchy, kterou připravila kurátorka Eva Bendová, můžete navštívit do 26. ledna.

Kategorie: Recenze

Titul obrazu malířky Petry Malinové na její aktuální výstavě v kutnohorském GASKu nevyzývá ke sportovní aktivitě, ale spíše k reflexi přírodního světa. Název celé výstavy Zemitě odkazuje k zemi (přírodě) ve dvou odlišných rovinách: příroda je nejen námětem obrazů, ale i dodavatelkou netradičních malířských materiálů, zodpovědných za strukturální charakter maleb.  Inspirativní výstavu v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře můžete navštívit do 9. února.

Kategorie: Recenze

Výstavou Do prostoru vzdává Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře hold osobnosti Josefa Hampla (1932-2019), neúnavného průzkumníka nových cest ve výtvarném umění, jehož život a dílo se uzavřely 25. března letošního roku. Název výstavy zdůrazňuje tendenci k prostorovému přesahu, příznačnou pro mnohé z Hamplových inovativních výtvarných technik. Inspirativní expozici v kutnohorském GASKu můžete shlédnout do 19. ledna 2020.

Kategorie: Recenze

Analogie mezi hudebním tónem a barvou a mezi hudební a barevnou harmonií je věčným tématem umělců, mystiků a filozofů umění. Obrazy Petra Štěpána dokazují, že vzdávat chválu kráse života a vesmíru lze barvami a štětcem přinejmenším stejně přesvědčivě jako hudbou a zpěvem. Jeho výstavu nazvanou Chvalozpěvy můžete navštívit do 19. prosince ve studiu Pod točnou v Městském divadle v Kolíně.

Kategorie: Recenze

Pád komunismu před 30 lety, spojený s pádem železné opony a znovusjednocením Německa, oslavil letos také německý Mnichov.  Hromadný exodus občanů NDR, prchajících na podzim 1989 před životem v reálném socialismu do Spolkové republiky přes západoněmecké velvyslanectví v Praze,  připomněl výstavou fotografky Christine Mederové s názvem Über den Zaun (česky Přes plot), která byla instalována v Kunstpavillonu botanické zahrady blízko Karlsplatzu – jednoho z nejfrekventovanějších míst v Mnichově.

Kategorie: Recenze

Výstava malíře z vnitřní nutnosti, ryzího umělce-samouka Romana Karla (1964), je dalším z řady důkazů, že autentická současná tvorba, kterou v poslední době bolestně postrádáme v našich prestižních výstavních institucích, dosud nevymřela. Pouze se přestěhovala z center do regionálních galerií. Galerie Jiřího Jílka v Šumperku odvádí v tomto smyslu obdivuhodnou a vytrvalou práci po dobu více než dvaceti let. Malby Romana Karla můžete uvidět do neděle 3. listopadu.

Kategorie: Recenze

Výstava Český a římský král Václav IV. v Císařské konírně Pražského hradu představuje české gotické umění tzv. krásného slohu na přelomu 14. a 15. století. Současně připomíná kontroverzní osobnost krále Václava IV., který zaostal daleko za svým otcem po stránce morálních zásad, vladařské odpovědnosti i politických schopností, nikoli však jako stavebník, mecenáš a milovník umění. Výstava zahájená 16. srpna, v den 600. výročí panovníkova úmrtí, trvá do 3. listopadu.

Kategorie: Recenze

V dnešní době konzumního hédonismu je naprosto nepředstavitelné, aby někdo zcela podřídil svůj život hromadění uměleckých knih. A přece historicky nedávno žil v Čechách člověk, který po celých pětatřicet let sám pro sebe tiskl krásné knihy v primitivních podmínkách své domácnosti. Jmenoval se Josef Portman a byl úředníkem a později knihovníkem v Litomyšli. Výstava Mánie Josefa Portmana, kterou pořádá Městská galerie Litomyšl v Domě U Rytířů do 8. září, představuje podivuhodný soukromý ráj – uměleckou sbírku a vydavatelský odkaz tohoto svérázného a v mnohém kontroverzního milovníka umění.

Kategorie: Recenze

Galerie Věda a umění hostí pod názvem Božská moudrost, Boží příroda intelektuálně podnětnou mezinárodní putovní výstavu reflektující rosenkruciánské hnutí – nábožensko-filozofický proud, vzešlý na počátku 17. století z prostředí německého protestantismu a pokračující v různých podobách až do naší současnosti. Jádrem výstavy je soubor historicky unikátních a umělecky cenných rosenkruciánských knižních pramenů ze sbírky pořádající instituce – Bibliotheca Philosophica Hermetica v Amsterdamu. Výstavu v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze je možné shlédnout do 29. června.

Kategorie: Recenze