Od června probíhá v Arcibiskupském zámku v Kroměříži výstava Maulbertsch pinxit, věnovaná významné osobnosti evropské pozdně barokní malby, jejíž třísté výročí narození připomíná. Bravurní malíř a proslulý freskař Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) nalezl domov v rakouské metropoli Vídni, ale jeho impozantní dílo je rozptýleno takřka po všech historických zemích habsburské monarchie. Výstavu v kroměřížském zámku, představující Maulbertschovo dílo na Moravě a v Čechách, můžete navštívit do neděle 29. září 2024.
Franz Anton Maulbertsch se narodil v městě Langenargen u Bodamského jezera a první vzdělání získal v dílně svého otce-malíře. Díky podpoře šlechtického mecenáše nastoupil roku 1739 studium na akademii ve Vídni, kde byl žákem slavného malíře a freskaře Paula Trogera. Roku 1752 se stal členem vídeňské akademie a získal svou první významnou zakázku – freskovou výmalbu piaristického kostela Maria Treu ve Vídni, díky níž zahájil dráhu respektovaného a žádaného umělce. Jeho zralá malba se vyznačuje vytříbeným koloritem, expresivními gesty a dramatickými světelnými efekty i určitou skicovitostí a absencí pevných kontur. V pozdním období reaguje též na požadavky nového dobového stylu – klasicismu.
|
Obr. 2. Manský sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži s nástropní freskou F.A. Maulbertsche |
Obr. 3. Franz Anton Maulbertsch: Ukřižovaný Kristus se sv. Maří Magdalenou, před 1794, olej, dřevo |
Není náhodou, že autoři výstavy, Petr Arijčuk a Marek Pučalík, zvolili pro prezentaci Maulbertchova díla právě Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Strop zdejšího Manského sálu totiž umělec roku 1759 vyzdobil zářivou freskou oslavující objednavatele díla – olomouckého biskupa Leopolda Friedricha z Egkhu. Ústřední motiv fresky, představující vlastní Apoteózu biskupa Egkha, je v rozích klenebního pole doplněn čtyřmi výjevy z dějin olomouckého biskupství a kroměřížské kapituly: přijetí biskupa Brunona ze Schauenburgu králem Přemyslem Otakarem II., setkání biskupa Stanislava Pavlovského s císařem Rudolfem II., zajetí kanovníků kapituly protestantskými stavy v roce 1619 a polepšení erbu kroměřížské kapituly císařem Ferdinandem II. v roce 1623. K prvnímu výjevu se zachovala olejová skica, která je součástí aktuální výstavy.
Prestižní zakázka pro sídlo olomouckých biskupů v Kroměříži otevřela Maulbertschovi cestu k dalším významným uměleckým zakázkám na Moravě, které v následujících třech desetiletích přicházely nejčastěji z okruhu zdejších klášterů. Pro premonstrátský klášter v louce u Znojma vytvořil nejen freskovou výmalbu letního refektáře a knihovního sálu, ale též klenební fresku v poutním kostele Bičovaného Spasitele v Dyji. K dalším umělcovým objednavatelům patřil klášter cisterciaček Porta coeli u Tišnova, paulánský klášter ve Vranově u Brna, kartouza v Brně-Králově Poli a premonstrátské kláštery v Brně-Zábrdovicích a v Želivi. Pro Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou vymaloval klenbu proboštského kostela sv. Hypolita v Hradišti u Znojma. Pro tento kostel zhotovil rovněž hlavní oltář s námětem Apoteóza sv. Hypolita, který byl do kroměřížské expozice zapůjčen společně s dvojicí soch z oltářní výzdoby – řezbami sv. Augustina a sv. Heleny od Jiřího Antonína Heinze.
|
Obr. 4. Franz Anton Maulbertsch: Panna Marie Růžencová se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou, kolem 1750, olej, plátno |
Obr. 5. Franz Anton Maulbertsch: Představení Krista v chrámu, kolem 1755, olej, plátno |
Realizace vysokého počtu náročných uměleckých zakázek se neobešla bez dobře fungující malířské dílny a součinnosti s několika malířskými mistry tvořícími v Maulbertschově stylu. Na velkých zakázkách se často podílel jeho přítel malíř Felix Ivo Leicher, jehož tvorbu na výstavě představuje například oltářní obraz Čtrnáct svatých pomocníků (1774). Nejvýznamnějším z okruhu spolupracovníků byl Josef Winterhalder ml. (synovec věhlasného moravského sochaře Josefa Winterhaldera st.). Ten působil nejprve jako Maulbertschův tovaryš v rámci dílenského provozu, později se osamostatnil, ale nadále s někdejším učitelem spolupracoval. Pro křižovnický kostel v Hradišti u Znojma vytvořil dva boční oltáře, z nichž obraz Sv. Anna vyučující Pannu Marii (1766) je prezentován na výstavě. Jeho dílem je rovněž malba Kristus se zjevuje sv. Tomášovi, vytvořená kolem roku 1765 podle Maulbertschovy skici k obrazu pro hlavní oltář augustiniánského kostela sv. Tomáše v Brně.
|
Obr. 6. Franz Anton Maulbertsch: Apoteóza sv. Hypolita (1766, olej, plátno) a sochy J.A. Heinze z kostela v Hradišti sv. Hypolita |
Obr. 7. Dílenské kopie Maulbertschovy skicy k obrazu Kristus se zjevuje sv. Tomášovi (1764), vlevo práce Josefa Winterhaldera ml. |
Vzhledem k Maulbertschovu těsnému napojení na moravské objednavatele, počet jeho realizací na Moravě mnohonásobně převyšuje počet prací v Čechách. Teprve v samém závěru života umělec realizoval velkou zakázku pro premonstrátský klášter v Praze na Strahově. O ni se paradoxně “zasloužilo” zrušení kláštera téhož řádu v Louce u Znojma, k němuž došlo v rámci josefinských reforem roku 1784. Uměnímilovný strahovský opat Václav Josef Mayer nesl velmi těžce zánik klášterní knihovny v Louce. Proto se rozhodl vykoupit většinu jejího fondu i umělecky cenné knihovní regály z ořechového dřeva. Právě dokončený Filozofický sál Strahovské knihovny nechal přestavět tak, aby zde dvojetážové regály s galerií v patře mohly být instalovány bez rušivých zásahů, a sjednal s Maulbertschem výmalbu klenby freskou, která je autorskou variantou nástropní malby v Louce. V důsledku tak zachránil toto Maulbertschovo dílo pro budoucnost, neboť loucká freska byla zničena při bombardování Znojma v roce 1945.
Výmalbu klenby Filozofického sálu Strahovské knihovny o impozantní ploše 400 čtverečních metrů provedl tehdy sedmdesátiletý mistr Maulbertsch s jedním malířským pomocníkem v roce 1794, pouhé dva roky před svou smrtí. K strahovské nástropní fresce Duchovní vývoj lidstva se v premonstrátských sbírkách zachovaly dvě přípravné práce. První je modeletto znázorňující celkový rozvrh malby, v jejímž středu se nachází personifikace Boží moudrosti doprovázené skupinou ctností a na krajních stranách dvě pyramidální kompozice, alegoricky znázorňující Starý a Nový zákon. Druhé dílo, olejová skica Triumf Boží moudrosti, je modifikací ústředního motivu modeletta, který doplňuje o svržení neřestí, personifikovaných postavami Titánů a novodobých heretiků.
|
Obr. 8. Franz Anton Maulbertsch:Triumf Boží moudrosti (1793-94, olej, plátno), skica k nástropní fresce ve Filozofickém sále Strahovské knihovny |
Obr. 9. Franz Anton Maulbertsch: Sv. Jan Nepomucký s krucifixem, 1793-94, olej, plátno |
Hlubší zájemce o Maulbertschovo dílo nepochybně ocení kvalitní odbornou publikaci, vydanou Muzeem umění Olomouc jako katalog výstavy a obsahující texty deseti erudovaných znalců spolu s obsáhlým obrazovým doprovodem. Franz Anton Maulbertsch byl vynikající osobností pozdně barokní malby středoevropského významu. Během dlouhého a plodného života vytvořil velkolepé fresky i oltářní a závěsné obrazy v mnoha lokalitách v Rakousku, v Uhrách, na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Výstava v Arcibiskupském zámku v Kroměříži nejen přiblíží tuto pozoruhodnou osobnost, ale může diváka také inspirovat k návštěvě některého z našich početných kostelů a klášterů, kde tento mistr zanechal svou nepřehlédnutelnou uměleckou stopu.
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: autor (1,2,4-7,9), Muzeum umění Olomouc (3,8)
