Publicistika

Galerie Millennium představila skupinovou výstavu nazvanou Hmyz, zahrnující tvorbu přibližně třicítky různých výtvarníků, kteří reprezentují výběr napříč generacemi. Hlavním tématem výstavy, jak už sám její název napovídá, jsou zástupci říše hmyzu a jejich reflexe ve výtvarném umění. Výstava zahrnuje malby, grafiky, ale i díla sochařská. Otevřena veřejnosti bude až do 27. srpna.

Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy nabízí pod názvem Heda: Kameni, promluv! setkání s dílem pozoruhodné ženy, sochařky Hedviky Zaorálkové (1900 - 1982). Výstava, ihned po loňském otevření nadlouho přerušená pandemií, připomíná 120. výročí narození umělkyně. Expozici je možné navštívit do 22. srpna.

Výstava Nad slunce krásnější představuje unikátní sochu Plzeňské madony z katedrály sv. Bartoloměje v obsáhlém kontextu soudobých uměleckých děl a ilustruje tak charakter jedné fáze gotického umění, označované termínem krásný sloh. Obsahem pozoruhodnou a edukativně hodnotnou expozici ve výstavní síni Masné krámy Západočeské galerie v Plzni můžete navštívit do 6. června.

Galerie Kroupa v Praze představuje tvorbu neprávem pozapomenutého malíře Karla Těšínského. Umělec byl osudově fascinován věčně se střídajícími a stále novými podobami krajiny, jejichž vnitřní harmonii usiloval po celý život znovu a znovu zachytit na svých plátnech. Výstavu Karel Těšínský: Obrazy a monotypy si můžete prohlédnout v Galerii Kroupa do 3. července.

V loňském říjnu představila Národní galerie Praha novou stálou expozici Staří mistři II ve Šternberském paláci na Hradčanech, rozšiřující stálou výstavu ve Schwarzenberském paláci, otevřenou na podzim 2019. Krátce poté však provoz všech expozic přerušil nástup druhé vlny pandemie. Širší veřejnost má proto možnost se s „druhým dílem“ Starých mistrů seznámit teprve nyní.

Výstavou Vladimír Janoušek: Časy představuje Museum Kampa v plné šíři dílo jednoho z nejoriginálnějších českých sochařů 20. století. Expozice, která je první velkou retrospektivou Janouškovy tvorby, soustřeďuje téměř dvě stovky uměleckých děl z mnoha veřejných i soukromých sbírek. Výstavu v Museu Kampa je možné navštívit do 6. července.

Idea Cesty mramoru, spojující dvě blízké obce v Českém krasu alejí mramorových soch, vytesaných současnými našimi i zahraničními umělci, se zrodila počátkem století v hlavě sochaře Petra Váni. Od roku 2003 se tato myšlenka pozvolna stává skutečností. Cesta mramoru z Dobřichovic do Karlíka je pozoruhodným projektem, navazujícím na tradici esteticky komponovaných krajin, která provází naši kulturu již z časů baroka.

V době druhé vlny pandemie zůstalo město Šumperk pravidelně tlukoucím srdcem výtvarné scény v České republice. Navzdory uzavření Galerie Jiřího Jílka veřejnosti instaluje kurátor Miroslav Koval měsíc co měsíc novou výstavu. Současná expozice Pavla Rajdla, nazvaná Vlídné světlo, dokazuje, že vysoký standard šumperské galerie veškerá vnější omezení nijak neovlivnila.

Jaký je rozdíl mezi kýčem v obchodním regálu a kýčem ve výstavním sálu? Kritikové, kteří soudí, že žádný, byli umlčeni teoretickými zastánci kýče, kteří tvrdí, že ve druhém případě jde o uměleckou reflexi konzumní společnosti. Počínaje obdobím pop artu kýč definitivně pronikl do sbírek prominentních světových muzeí a galerií. Na pokračujícím vítězném tažení kýče do současnosti má zásadní podíl jeho geniální stratég, americký umělec Jeff Koons.

Během posledních padesáti let vznikly v pražském veřejném prostoru tři sochy, reflektující osobnost a dílo Franze Kafky očima tří českých sochařů.  Pamětní deska se spisovatelovou bustou od Karla Hladíka vznikla v době, která nebyla Kafkovu odkazu vůbec nakloněna. Pomník Franze Kafky od Jaroslava Róny a kontroverzní kinetická plastika Davida Černého pak představují různé sochařské trendy na počátku 21. století.

Křížové cesty pod širým nebem byly v barokní době obvykle komponovány na principu propojení sochařských děl a architektury s přírodními i umělými krajinnými prvky v jeden estetický celek. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, dílo italského architekta Ottavia Broggia z počátku 18. století, ztělesňuje v tomto ohledu nezaměnitelný genius loci barokní krajiny severních Čech.

Budování křížových cest v krajině pod otevřeným nebem, rozšířené v Čechách a na Moravě v průběhu 17. a 18. století, neskončilo s obdobím baroka, ale pokračuje i v naší současnosti. Doslova před pár lety vznikla v podhůří Šumavy umělecky pozoruhodná, originální křížová cesta, vedoucí na vrch Stráž u Sušice ke kapli Sv. Andělů Strážných.

Konceptuální umělec Damien Hirst je nejznámější postavou hnutí Young British Artists, které v devadesátých letech 20. století značně posunulo hranice toho, co je považováno za umění. Kontroverzní věhlas získal zejména tím, že jako umělecká díla prezentoval mrtvá zvířata naložená ve formaldehydu. Navzdory všem kontroverzím a pochybám, které jej provázejí, patří Hirst na trhu se současným světovým uměním mezi absolutní špičku.

Básník, prozaik a kritik Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951), vůdčí osobnost české literární dekadence a redaktor časopisu Moderní revue, byl rovněž zasvěceným znalcem výtvarného umění a předním soukromým sběratelem své doby. Mimořádné kvality jeho umělecké sbírky přibližuje virtuální výstava tzv. Karáskovy galerie, připravená na počest 150. výročí básníkova narození Památníkem národního písemnictví.

Hnutí Young British Artists se v devadesátých letech výrazně etablovalo na britském i světovém trhu současného umění. Ačkoli z pohledu věcné umělecké kritiky nepřineslo nic nového, dosáhlo ohromujícího úspěchu díky nové komerční strategii, založené na agresivní sebepropagaci a pragmatickém využití reklamy a marketingu. Skandály proslulá Tracey Eminová, známá především jako autorka provokativní sebeodhalující instalace Moje postel, je typickou představitelkou generace Young British Artists.

Umělec Milivoj Husák (1950), tvůrce osobitého figurativního i abstraktního malířského díla, známý rovněž jako autor sakrálních maleb a liturgických interiérů kostelů a kaplí na Moravě i v Čechách, se dočkal vydání své první knižní monografie. Knihu pod názvem Na počátku bylo světlo, jejímž autorem je historik umění Aleš Filip, vydala brněnská společnost CDK – Centrum pro studium demokracie a kultury.

K pozoruhodným uměleckým fenoménům naší současnosti patří Urban sketchers, mezinárodní komunita tvůrců, kteří ve svých dílech zachycují život ve městech s důrazem na očité svědectví a pravdivé zachycení skutečnosti. Již několik let tato iniciativa působí také v českém prostředí.

Jedním z nápadných důsledků, kterými  se již rok trvající pandemie promítla do běžného života, je pro mnohé z nás zmírnění jeho hektického tempa. Zpomalení, ba i zastavení v obvyklém všedním shonu však může přinést i své ovoce.  To naznačuje Pavlína Bartoňová ve svém zamyšlení nad obrazy Ivany Lomové, kterým doprovází virtuální výstavu malířky, přístupnou na webové stránce galerie Art for Good.

 Ačkoli dveře našich muzeí umění a galerií zůstávají kvůli nařízení vlády uzavřené, moderní technologie nám otevírá cesty, jak se setkávat s výtvarným uměním i v době pandemie. Jednou z nich jsou virtuální přednášky k tématům (nyní nepřístupných) výstav a rozmanité online diskuze, věnované tvorbě vystavujících umělců i jiným otázkám výtvarného umění. Připravili jsme výběr z nejzajímavějších záznamů přednášek a diskuzí o umění na videu, které se ve virtuálním prostoru objevily v roce 2020 a na počátku letošního roku.

Akademický malíř Vladimír Suchánek, renomovaný český grafik, člen Evropské akademie věd a umění a dlouholetý předseda Sdružení českých umělců grafiků Hollar, zemřel 25. ledna 2021 ve věku 87 let. Svět výtvarného umění v něm ztratil nejen vynikající uměleckou osobnost, ale i vzácně čestného a noblesního člověka.