Kategorie: Umění & Příroda

Sebastiano del Piombo oživil antické postupy malby na kameni v novověku. Jeho následovníci přecházeli od břidlice a černého mramoru k ušlechtilým nerostům, které přitahovaly obdiv a na konci šestnáctého století se staly předmětem intenzivního studia. Zájem malířů, kupců a zadavatelů upoutaly barevné mramory, jaspisy, acháty, alabastr, onyx a jiné vzácné minerály barevnou kresbou, která měla rozhodující vliv na výběr námětu.

Kategorie: Zprávy

Galerie Hollar zahájila tradiční lednovou výstavu Jubilanti, v níž každoročně prezentuje tvorbu grafiků, kteří v daném roce oslaví kulaté či půlkulaté životní výročí. Expozice třiadvaceti jubilantů z řad Sdružení českých umělců grafiků Hollar poskytuje generačně i výrazově pestrý průřez současnou českou grafickou tvorbu. Výstavu je možno shlédnout do 2. února.

Kategorie: Recenze

Výstava Zahradničení ve Špálově galerii představuje tvorbu Šimona Brejchy, jež vychází z otisku elementárních přírodních tvarů, které zbavuje původního významu a uvádí do nového, nejednoznačného kontextu. Často se drobný přírodní detail stává skladebným prvkem překvapivé struktury impozantních rozměrů. Výstavu velkoformátových strukturálních grafik Šimona Brejchy, kterou připravila kurátorka Eva Bendová, můžete navštívit do 26. ledna.

Kategorie: Recenze

Titul obrazu malířky Petry Malinové na její aktuální výstavě v kutnohorském GASKu nevyzývá ke sportovní aktivitě, ale spíše k reflexi přírodního světa. Název celé výstavy Zemitě odkazuje k zemi (přírodě) ve dvou odlišných rovinách: příroda je nejen námětem obrazů, ale i dodavatelkou netradičních malířských materiálů, zodpovědných za strukturální charakter maleb.  Inspirativní výstavu v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře můžete navštívit do 9. února.

Kategorie: Umění & Příroda

Malba na kameni je fenomén v novodobých dějinách umění poměrně vzácný. K jeho největšímu rozšíření dochází ve druhé polovině šestnáctého a v první polovině sedmnáctého století. Za průkopníka malby na kameni můžeme označit benátského malíře Sebastiana del Piombo (1485–1547). Jeho objev zaznamenal malíř, architekt a první historik umění Giorgio Vasari v proslulém díle Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů.

Kategorie: Umělci

Tajemné krajiny, biomorfní konstrukce, dendritické obrazce, bubliny, jednobuněční živočichové, struktury různého druhu, plochy vesmírů. Jednou ponurá barevnost, podruhé výrazné barvy rodící se ze tmy. Můžeme se ponořit do poetického snění, ale najednou jsme raněni řezem žiletky. Tvorba Jiřího Valenty je vzhledem k výrazové šíři neuchopitelná a vzhledem k technické stránce nezařaditelná. Co vlastně máme před sebou — fotografii, kresbu, malbu nebo počítačovou grafiku?

Kategorie: Recenze

Výstavou Do prostoru vzdává Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře hold osobnosti Josefa Hampla (1932-2019), neúnavného průzkumníka nových cest ve výtvarném umění, jehož život a dílo se uzavřely 25. března letošního roku. Název výstavy zdůrazňuje tendenci k prostorovému přesahu, příznačnou pro mnohé z Hamplových inovativních výtvarných technik. Inspirativní expozici v kutnohorském GASKu můžete shlédnout do 19. ledna 2020.

Kategorie: Zprávy

Krádež v drážďanské historické klenotnici Zelené klenbě (Grünes Gewölbe) je událostí, která nezahýbala, ale doslova zatřásla nejen německým světem umění. V noci na 25. listopadu zloději vnikli do expozice historických klenotů, která se nachází v Rezidenčním zámku (Residenzschloss) v centru Drážďan, a odcizili růžovou diamantovou sadu, soupravu briliantů a šperky královen.

Kategorie: Recenze

Analogie mezi hudebním tónem a barvou a mezi hudební a barevnou harmonií je věčným tématem umělců, mystiků a filozofů umění. Obrazy Petra Štěpána dokazují, že vzdávat chválu kráse života a vesmíru lze barvami a štětcem přinejmenším stejně přesvědčivě jako hudbou a zpěvem. Jeho výstavu nazvanou Chvalozpěvy můžete navštívit do 19. prosince ve studiu Pod točnou v Městském divadle v Kolíně.

Kategorie: Umění & Historie

Letos 3. listopadu jsme si již po sto prvé připomněli ostudné výročí vandalského činu z roku 1918 – zničení unikátní barokní památky mimořádné duchovní, historické a umělecké hodnoty, kterou byl pražský mariánský sloup od Jana Jiřího Bendla. Přes téměř třicetileté obětavé úsilí mnoha osobností obnovený mariánský sloup na Staroměstském náměstí dosud nestojí. Co je toho příčinou a kdy se sloup vrátí na své místo?