Téma

Jak se stal papír pomočený od psa uměleckým dílem? Kdo o tom rozhodl? Máme a musíme to akceptovat? Těmito otázkami nás znepokojuje Pohádka o třech malířích. Její autor, brilantní ironik Josef Váchal, nám naštěstí naznačil i řešení: Proti podvodu v umění je nejlepší obranou humor.

Říkali mu „doktor Jed“. Friedlieb Ferdinand Runge (1794–1867) byl německý analytický chemik, který mimo jiné vědecky prozkoumal účinky rulíku zlomocného na lidský organismus. V souvislosti s naším tématem – skrytými počátky abstraktního umění – nás však zajímají především tzv. Liesegangovy obrazce, poprvé popsané Rungem v padesátých letech 19. století.

Tušíme, že počátky abstraktní umělecké tvorby sahají mnohem hlouběji do minulosti než k prvním letům dvacátého století. Kandinský, Malevič a Kupka se museli vzdát svého prvenství a sestoupit z pomyslného žebříčku. Kdo však byli lidé, kteří se jako první odvážili vyjadřovat formou dosud neznámou? Příběh Justina Kernera a dalších dokazuje, že to rozhodně nebyli profesionální umělci.

Sebastiano del Piombo oživil antické postupy malby na kameni v novověku. Jeho následovníci přecházeli od břidlice a černého mramoru k ušlechtilým nerostům, které přitahovaly obdiv a na konci šestnáctého století se staly předmětem intenzivního studia. Zájem malířů, kupců a zadavatelů upoutaly barevné mramory, jaspisy, acháty, alabastr, onyx a jiné vzácné minerály barevnou kresbou, která měla rozhodující vliv na výběr námětu.

Kámen v umění a umění v kamenech II. – „Vynález“ malby na kameni Sebastiana del Piombo

Malba na kameni je fenomén v novodobých dějinách umění poměrně vzácný. K jeho největšímu rozšíření dochází ve druhé polovině šestnáctého a v první polovině sedmnáctého století. Za průkopníka malby na kameni můžeme označit benátského malíře Sebastiana del Piombo (1485–1547). Jeho objev zaznamenal malíř, architekt a první historik umění Giorgio Vasari v proslulém díle Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů.

Kdy se sloup vrátí na své místo?

Letos 3. listopadu jsme si již po sto prvé připomněli ostudné výročí vandalského činu z roku 1918 – zničení unikátní barokní památky mimořádné duchovní, historické a umělecké hodnoty, kterou byl pražský mariánský sloup od Jana Jiřího Bendla. Přes téměř třicetileté obětavé úsilí mnoha osobností obnovený mariánský sloup na Staroměstském náměstí dosud nestojí. Co je toho příčinou a kdy se sloup vrátí na své místo?

Kameny v umění a umění v kamenech I. – Malující kameny

Prvotním inspiračním zdrojem umění byla příroda a prvními malířskými nástroji přírodní objekty. Vzpomeňme na prehistorické malby, kde podložkou byly stěny jeskyní a nástrojem uhlík či hlinky. Jaký však byl význam a funkce minerálů v pozdějších dějinách umění? Zkusme pootevřít dveře do říše minerálů a podívejme se, co byly tak zvané „malující kameny“ a jak s nimi člověk zacházel.

Anonymní autor článku Kniha jako umělecké dílo na portálu iUmění propaguje nákupy vzácných knih s investičním motivem. Přitom staví do jedné roviny produkci bibliofilských nakladatelství (Aulos, Teapot) a limitované luxusní edice dominantních nakladatelských domů (Taschen, Euromedia, Albatros). Příčinou záměny může být buď neznalost, anebo – pravděpodobněji – záměrná manipulace s fakty. Vyjasněme si jednou provždy podstatný rozdíl mezi autentickou uměleckou knihou a průmyslově vyráběným knižním fetišem pro snoby.

Otázka o podstatě umění zneklidňovala Josefa Váchala po celý život, což se otisklo do jeho rozsáhlého literárního díla i korespondence. Většina těchto stop má fragmentární, subjektivní a ironický charakter. Výjimkou je přednáška O umění, rukopis pravděpodobně z roku 1934, která představuje reflexi relativně ucelenou, objektivní a seriózní, byť nepostrádající nezbytnou dávku váchalovského sarkasmu. Odtud vybíráme dvanáct postřehů, které si bezmála sto let po svém vzniku uchovaly udivující aktuálnost.