Pozdně barokní křížová cesta, vedoucí z bývalé hornické obce Ruda u Rýmařova na přilehlý vrchol, zaujme nejen virtuozitou kamenosochařské práce, ale i geniálním umístěním v hornaté krajině Nízkého Jeseníku. Výstup na Křížový vrch je kromě duchovního a uměleckého zážitku odměněn navíc neopakovatelným výhledem do údolí řeky Moravy a na horské pásmo Jeseníků.
Tradice těžby železné rudy, barevných kovů, stříbra a zlata v pohoří Jeseníků sahá hluboko do středověku. V druhé polovině 13. století se stalo centrem hornictví v této oblasti město Rýmařov, rudy železa a dalších kovů se však těžily a zpracovávaly v řadě menších hornických sídel, táhnoucí se od Rýmařovska přes Vrbno pod Pradědem až ke Zlatým Horám. Jednou z prosperujících horních obcí byla Ruda, od konce 16. století náležící královskému městu Uničov. Pozdně barokní kostel Panny Marie Sněžné v Rudě nechal vystavět v letech 1756-58 uničovský rychtář Georg Gröschelsberger jako poděkování za záchranu poté, co se při cestě k rudskému mlýnu jeho vůz převrátil do rokle.
|
Obr. 1. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, 1. zastavení |
Obr. 2. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, 3. zastavení |
Výstavbu křížové cesty, vedoucí od kostela Panny Marie Sněžné na 589 m vysoký Křížový vrch, inicioval týž Georg Gröschelsberger v roce 1760. Čtrnáct zastavení, vytesaných převážně z maletínského pískovce, má jednotné architektonické řešení: na soklu s volutovou římsou je usazena kartuše s reliéfním výjevem křížové cesty, završená pískovcovým liliovým křížem. Zadní strany kartuší jsou opracovány do podoby srdce s vytesanými jmény donátorů jednotlivých zastavení. Výjimkou je dvanácté zastavení s výjevem Ukřižování, které je pojednáno jako monumentální volné sousoší, ovládající vrchol kopce s nádherným panoramatickým výhledem do krajiny.
Podle výsledků nedávného bádání je autorem křížové cesty pozdně barokní sochař Jan Kammereith (Kammereit), usazený v Olomouci a činný ve čtyřicátých až šedesátých letech 18. století na severní Moravě a ve Slezsku. Je známo, že byl zetěm předního moravského malíře té doby Jana Kryštofa Handkeho (1694–1774) a že zemřel roku 1769. Podílel se na výzdobě dominikánského klášterního kostela Sv. Michaela i dómu sv. Václava v Olomouci. Další jeho práce se nacházejí např. v kostele Všech svatých v Místku, kostele Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové a v kostele stejného zasvěcení v Novém Jičíně.
|
Obr. 3. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, 5. zastavení |
Obr. 4. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, 8. zastavení |
Křížová cesta v Rudě začíná prvním zastavením (Ježíš odsouzen) před západním průčelím kostela Panny Marie Sněžné. V těsné blízkosti se nachází druhé zastavení (Ježíš přijímá kříž). Stojí za zaznamenání, že reliéfy v druhém až devátém zastavení mají shodný kompoziční princip, v němž dominuje motiv diagonálně skloněného kříže. Hlavní postavy výjevů jsou většinou doplněny bohatým komparsem, zahrnujícím i jezdce na koních. Následující tři zastavení jsou situována podél polní cesty mezi venkovskými staveními. Od pátého zastavení (Šimon z Kyrény) při plaňkovém plotu na konci vesnice lze již zahlédnout vrchol kopce se sousoším Kalvárie.
Travnatá cesta dále pozvolna stoupá na táhlý vrch, pokrytý loukami a řídkým porostem stromů. Těsně pod vrcholem se nachází desáté zastavení (Ježíš zbaven šatu). Nejvyšší bod Křížového vrchu ovládá sousoší Kalvárie (dvanácté zastavení), symetricky obklopené jedenáctým (Ježíš přibit na kříž) a třináctým zastavením (Ježíš oplakáván). Od Kalvárie se naskýtá strhující výhled do okolní krajiny v okruhu mnoha desítek kilometrů. Pár kroků dále, v místě, kde se vrchol začíná svažovat na opačnou západní stranu, stojí pod skupinkou stromů poslední zastavení (Ježíš položen do hrobu).
|
Obr. 5. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, 11. zastavení |
Obr. 6. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, 14. zastavení |
Sousoší Kalvárie představuje emocionálně působivou, dynamicky dobře vyváženou a umělecky zdařilou kompozici. Z hlavního středního soklu se vypíná kříž, zvedající Ježíšovo tělo proti obloze vysoko nad horizont. Na dvou nižších postranních soklech stojí spirálově natočené figury Panny Marie a sv. Jana s rozevlátými draperiemi. U paty kříže klečí sv. Máří Magdaléna, která v pravé ruce drží nádobu s balzámem a rouškou v levé ruce si otírá slzy. Její vyvýšená figura vytváří společně s níže stojícími postavami Panny Marie a sv. Jana pyramidální kompozici. Hlava Ukřižovaného se sklání k pravému rameni, na něž spadají i dva dlouhé prameny vlasů.
Od Kalvárie lze přehlédnout velkou část Hornomoravského úvalu, ohraničenou na západní straně Zábřežskou vrchovinou a na východě pohořím Nízkého Jeseníku, do něhož náleží též Křížový vrch. Na severozápadní straně výhled uzavírá silueta Orlických hor a na severu dominantní masív Hrubého Jeseníku. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova je tak nejen svrchovaným dílem sochařského umění, ale současně i unikátním příkladem barokní krajinné kompozice, sjednocující majestátní scenérii horské krajiny s virtuózním dílem lidských rukou v jeden přírodně-umělecký celek.
|
Obr. 7. Křížová cesta v Rudě u Rýmařova, vrcholové panorama se sousoším Kalvárie a 11. a 13. zastavením |
Text a foto: Jiří Bernard Krtička
