Publicistika

Palachův Pylon s plastikou Plamen

Již od počátku 70. let se tyčí před budovou Federálního shromáždění (nyní Novou budovou Národního muzea) v Praze nápadný třicetimetrový ocelový pylon. Poslanci zasedající v budově za minulého režimu neměli potuchy o tom, že přímo před okny jim stojí tajný pomník Janu Palachovi. Teprve letos 17. listopadu byl zrekonstruovaný pylon odhalen v původně zamýšlené podobě, včetně symbolické plastiky Plamen.

Letos uplynulo právě 400 let od bitvy  na Bílé hoře, kde 8. listopadu 1620 zvítězila katolická vojska nad armádou protestantských stavů. Bílá hora však není pouze bojištěm a historickým milníkem, ale také významným místem na poutní mapě Čech, kde se obsah náboženské úcty pojí s uměleckou formou jedinečných  kvalit. Všem těmto aspektům je věnována výstava, která je do konce listopadu přístupná v nádvoří poutního areálu.

Již pět týdnů zůstávají dveře našich galerií a muzeí umění znovu uzavřeny v důsledku obnovených protiepidemických opatření. Podobně jako v období první vlny covidové pandemie  se výstavní instituce pokoušejí o přenesení svých aktivit do digitálního prostředí. V této souvislosti se u nás začíná výrazněji prosazovat nový fenomén, vyžadující pokročilou digitální technologii  – virtuální prohlídky výstav.

Přesně před šedesáti lety proběhly v Praze Konfrontace – dvě neoficiální výstavy, které můžeme označit za mezníky ve vývoji českého výtvarného umění 20. století. Neměly význam jen pro pražské umělce, ale výrazně ovlivnily i dění v Bratislavě.  Prakticky současně se stejnojmenné výstavy konaly také ve Varšavě.  Rok 1960 byl v Polsku i v Československu rokem přelomovým, kdy se v obou zemích rozběhly procesy směřující k osvobození uměleckého projevu. 

V dějinách umění najdeme mnoho příběhů génia, který žil i zemřel v zneuznání, zato po smrti jeho dílo obklopila sláva. Takový byl i osud Vincenta van Gogha (1853–1890). Jeho život byl krátký, smutný a tragický, poznamenaný těžkými zkouškami a duševní nemocí. Brzy po smrti začal být uctíván jako jedna z uměleckých osobností, které nejhlouběji ovlivnily počátky moderního umění.

Malíř Patrik Hábl na sebe nedávno strhl pozornost médií svými úspěchy na mezinárodním aukčním trhu. Před diskutabilním názorem trhu však skutečný milovník umění dává přednost prověření díla vlastním hodnotícím pohledem. Příležitost k tomu poskytla letos na podzim výstava Tělo obrazu v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, ze známých důvodů předčasně ukončená 11. října.

Dubánci jsou postavičky ze žaludů a dalších přírodnin, jejichž fotografie se staly populárním fenoménem v prostředí sociálních sítí. Ačkoliv byli dubánci původně jen zábavou pro děti autora projektu, Petra Václavka, jejich úspěch ve virtuálním prostředí vyvolal postupné zdokonalování výroby dubánků i digitálních úprav jejich fotografií. Na jejich hlavním poslání – vykouzlit úsměv – ani současná vážná doba nic nezměnila...

Výstava Dobré dílo v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě byla nejen holdem osobnosti myslitele, překladatele a vydavatele Josefa Floriana (1873 – 1941) ze Staré Říše, ale především skvělou prezentací jeho ediční činnosti, ve své době výjimečně komplexní, objevitelské a inspirativní. Expozice byla zaměřena na ilustrace, knižní úpravu a typografii staroříšských tisků a obohacena o ukázky z volné tvorby umělců, kteří s Florianovým vydavatelstvím spolupracovali.

Na výstavě Pocta nejen fialové představila pražská galerie Nová síň malby Jiřího Černého, vyznačující se důrazem na smyslové opojení barvou. Výstava, prezentující umělcovu tvorbu z období posledních deseti let, byla 11. října předčasně ukončena vinou vládních protiepidemických opatření.

Museum Kampa připravilo výstavu nazvanou Olga Karlíková: Naslouchání. Jedná se o retrospektivu umělkyně, jež je spojována především se svými originálními výtvarnými záznamy ptačích zpěvů a dalších zvukových jevů. Expozice, představující dílo Karlíkové v plném rozsahu včetně  malby, textilního designu a ilustrací, bude otevřena do 8. listopadu 2020.