Výstava Husa na Kampě představuje výběr českého umění ze sbírky Galerie Zlatá husa, kterou před 25 lety založil podnikatel, někdejší spolumajitel a ředitel TV Nova Vladimír Železný. Jádrem výstavy jsou práce prominentních osobností klasické české moderny, reprezentované jmény František Kupka, Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, Emil Filla, Antonín Procházka, Václav Špála, František Foltýn, Jindřich Štyrský, Josef Šíma či František Muzika. Výstavu Husa na Kampě můžete navštívit v Museu Kampa do 8. září 2024.
|
Obr. 2. Max Švabinský: Splynutí duší, 1901, olej, plátno |
Obr. 3. Jan Zrzavý: Luna hledající konvalinky, 1914, olej, plátno |
Svou uměleckou sbírku začal bývalý televizní magnát Vladimír Železný budovat v průběhu devadesátých let a v roce 1999 založil v Praze soukromou galerii Zlatá husa, která dnes schraňuje jednou z nejvýznamnějších kolekcí českého moderního umění, čítající více než 1700 položek. Část své sbírky představila Galerie Zlatá husa ve spolupráci s Museem Kampa již v roce 2017 na výstavě Příliš mnoho zubů. Zatímco tehdejší projekt se soustředil na umění šedesátých let ze sbírek obou institucí, aktuální výstava je založena výlučně na exponátech ze Železného sbírky a orientována na české umění první poloviny 20. století.
|
Obr. 4. Alfréd Justitz: Ježíš v Káni Galilejské, 1918, olej, plátno |
Obr. 5. Georges Kars: Paridův soud, 1912, olej, plátno |
Expozice, kterou uvádí proslulá symbolistní malba Maxe Švabinského Splynutí duší z roku 1901, demonstruje mimořádně široký a erudovaný sběratelský zájem majitele sbírky. Návštěvník může obdivovat reprezentativní díla moderní české malby v celé škále výtvarných proudů: symbolismus, expresionismus, fauvismus, kubismus, surrealismus – chybí snad pouze výraznější zastoupení rané abstrakce. Expozice je částečně uspořádána tematicky, zvláštní oddíly jsou věnovány např. zátiší, krajině či aktu. Vystavená díla jsou vesměs vysoce kvalitní a mezi jejich autory nalezne divák bezmála všechny z významných tvůrců české moderny. Například v oddílu zátiší se setká s díly Emila Filly, Bohumila Kubišty, Antonína Procházky či Alfréda Justitze.
|
Obr. 6. Václav Špála: Cesta na Lopudu, 1912, olej, plátno |
Obr. 7. Josef Šíma: Starý strom ve skalách, 1935, olej, plátno |
K přednostem sbírky Vladimíra Železného patří i to, že vedle prověřených klasiků české moderny jsou v ní kvalitními díly zastoupeni též méně známí a neprávem opomíjení umělci. Snad nejlépe to dokládají díla Georgese Karse, který se narodil jako Jiří Karpeles v židovské rodině v Čechách, ale většinu tvůrčích let prožil ve Francii. V pařížském prostředí nalezl vlastní umělecký výraz, ovlivněný zpočátku kubismem, poté hlouběji a trvaleji fauvismem. V expozici zaujmou jeho díla Jezdci a povaleči v parku, Paridův soud či Odpočinek v lese, prozrazující Karsův kompoziční talent a osobité barevné vidění. Mimořádnou uměleckou osobností byl i předčasně zesnulý expresionistický malíř česko-německo-židovského původu Eugen von Kahler, zastoupený dílem Biblický výjev (1910).
|
Obr. 8. Mikuláš Medek: Akce I (Vajíčko), 1955-56, olej, plátno |
Obr. 9. Mikuláš Medek: Nějaký svatý, 1966-67, olej, email, plátno |
Závěrečný sál výstavy je téměř celý zaplněn malbami Mikuláše Medka, pocházejícími z jeho surrealistického, modrého a informálního období. Medkova díla přes nespornou kvalitu a hodnotu narušují celkovou koncepci výstavy, zaměřenou na předválečné české umění. Jejich prezentace nedává dobrý smysl ani v kontextu představení Železného sbírky, kde naše poválečné umění je ve skutečnosti zastoupeno mnohem komplexněji. Navzdory této specifické výhradě by však žádný milovník české malby, a klasické moderny zvláště, návštěvu výstavy Husa na Kampě rozhodně neměl promeškat.
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: autor (1,3-7,9), Museum Kampa (2,8)
