Křížové cesty pod širým nebem byly v barokní době obvykle komponovány na principu propojení sochařských děl a architektury s přírodními i umělými krajinnými prvky v jeden estetický celek. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, dílo italského architekta Ottavia Broggia z počátku 18. století, ztělesňuje v tomto ohledu nezaměnitelný genius loci barokní krajiny severních Čech.
Nad silnicí z Litoměřic do České Lípy se malebně vypíná středověké město Úštěk, vystavěné v 13. století. Historické jádro městečka sevřené hradbami na úzkém pískovcovém bradle tvoří vlastně jediná ulice, rozšiřující se v podlouhlé náměstí s farním kostelem Sv. Petra a Pavla uprostřed. Teprve po velkém požáru roku 1765 vznikla ještě slepá postranní ulice na místě zrušeného městského hradu. Nebýt požáru a řízené devastace v 2. polovině 20. století, městské jádro by si uchovalo nedotčený středověký ráz dodnes. Od roku 1989 se město zvolna zotavuje z doby komunismu, která se na něm těžce podepsala bezohledným zanedbáním památkové péče.
Cestou k Úštěku z obou stran je nad městem zdaleka viditelná silueta dvou věží na výrazném sopečném kuželi, ovládající okolní členitou krajinu. Touto majestátní dominantou je Kalvárie na Ostrém, vybudovaná zde jezuitským řádem po roce 1707. Staroměstská jezuitská kolej Sv. Klimenta byla od roku 1621 držitelem rozsáhlého panství s centrem v nedalekých Liběšicích. Před stavební úpravou liběšického zámku bylo provizorním sídlem správy panství město Úštěk. Projekt Kalvárie byl zadán architektu Ottaviu Broggiovi ze známého italského stavitelského rodu, který byl usazen v Litoměřicích a plnil významné zakázky pro zdejší biskupství a řeholní řády, včetně místní koleje Tovaryšstva Ježíšova.
Obr. 1. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, 2008, stav po první fázi rekonstrukce
Obr. 2. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, stav na podzim 2018
Osou poutního areálu na Ostrém je monumentální schodiště, spojující vyhlídkovou terasu při své patě s další terasou na vrcholu sopečného kužele. Stoupání schodiště je přerušeno dvěma obdélnými podestami, vyznačujícími třetiny jeho délky. Na vrcholové terase se nachází kaple Božího hrobu obklopená dvojicí symetrických věžových kaplí se zvonicemi, zasvěcených Nalezení sv. Kříže a Povýšení sv. Kříže. Součástí geniálně komponovaného krajině-architektonického celku byla bohatá sochařská výzdoba, sestávající ze sousoší Krista s apoštoly v zahradě Getsemanské na dolní terase a z dalších pašijových výjevů ve vyšších partiích schodiště. Bohužel z pískovcových soch, v minulosti zcela ponechaných osudu, se dodnes zachovala pouhá torza.
Barokní kaple Božího hrobu byly v katolických zemích Evropy budovány k uctění posvátného Ježíšova hrobu na Golgotě (Kalvárii) v Jeruzalémě. Ve 4. století zde císař Konstantin I. nechal vystavět Chrám Božího hrobu, sestávající z pětilodní baziliky, nádvoří a mohutné rotundy, ukrývající pod svou kupolí kapli Ježíšova hrobu. Uvnitř kaple se nachází předsíň a oddělená komora Božího hrobu. V průběhu dramatické historie města byl chrám i s vnitřní svatyní několikrát zničen a znovu vystavěn. Barokní kaple Božího hrobu respektují podobu, kterou vtiskl jeruzalémské kapli mistr Bonifác z Dubrovníka, autor její obnovy v polovině 16. století.
Obr. 3. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, 2008, vrcholová terasa s věžovými kaplemi a kaplí Božího hrobu
Obr. 4. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, kaple Božího hrobu po obnově baldachýnové edikuly
Architektura ústřední kaple na Ostrém dodržuje základní schéma barokních kaplí Božího hrobu. Obdélný půdorys je uzavřen polygonálním závěrem o sedmi stranách dvanáctiúhelníka. Ke stěnám z pískovcových kvádrů v závěru přiléhá slepá arkáda o devíti lomených obloucích na polosloupech. Na prosté západní průčelí s jednoduchým obloukovým portálem dosedá nízký trojúhelníkový štít. Nad závěrem kaple se zvedá štíhlá oktogonální baldachýnová edikula, završená helmicovou střechou, koulí a křížem. V období devastace poutního areálu se původní edikula zřítila a během jeho obnovy byla v roce 2013 znovu vystavěna.
Zásluhu na probíhající rekonstrukci Kalvárie má Společnost pro obnovu památek Úštěcka, založená roku 2005 jako občanské sdružení, usilující o záchranu chátrajících památek, odsouzených k zániku, jejich opětovné začlenění do krajiny a kulturního života regionu. Vedle kaple Božího hrobu Společnost opravila také schodiště s terasou a podestami a vnější pláště věžových kaplí s jehlancovými střechami a lucernami. Zbývá provést ještě rekonstrukci interiérů věžových kaplí. Obnovena je také křížová cesta v podobě třinácti výklenkových kapliček z 19. století, která vychází z okraje obce Ostré, míjí terasu u paty schodiště, obtáčí vrchol hory a dospívá ke kapli Božího hrobu z opačné strany.
Obr. 5. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, torza soch ze skupiny Getsemanské zahrady na dolní terase
Obr. 6. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, sochy na druhé podestě schodiště
Dlouhá léta devastace způsobila těžké poškození všech sochařských prvků Kalvárie, případně úplnou jejich ztrátu, takže dnes je možné si učinit pouze přibližnou představu o bohatém ikonografickém programu původní sochařské výzdoby. Jisté je že na dolní terase stálo sousoší Getsemanské zahrady, z něhož se zachoval fragment těla modlícího se Krista a torza spících apoštolů. Na parapetu první podesty se nachází torzo sochy anděla, na parapetu druhé podesty jsou dosud rozeznatelné dvě pašijové scény – bičování Krista a Ježíš klesající pod křížem. Zničení nepochybně kvalitní vrcholně barokní sochařské výzdoby Kalvárie je nenapravitelnou tragédií.
Kalvárie na Ostrém se nachází na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí – České středohoří a Kokořínsko. Z horní terasy se divákovi otevírá dechberoucí kruhový výhled daleko do okolní krajiny. V hloubce přes 150 metrů přímo pod ním se na břehu rybníka Chmelař rozkládá město Úštěk. Nad ním vystupuje nejvýraznější dominanta blízkého okolí – 726 metrů vysoký vrch Sedlo. Dále na západ i na sever se vypínají ostré kontury sopečných vrcholů Středohoří. Na severovýchodě upoutá pohled elegantní kužel se zříceninou hradu Ronova, který již patří do chráněné oblasti Kokořínsko.
Obr. 7. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, detail kaple Božího hrobu se slepými arkádami
Obr. 8. Kalvárie na Ostrém u Úštěka, pohled z horní terasy schodiště
Teprve v barokní době začal člověk krajinu cílevědomě esteticky organizovat a dotvářet architekturou. Vedle rozlehlých krajině-kompozičních celků (valdštejnský Jičín, sporckovský Kuks) tehdy vznikly tisíce architektonických objektů (poutní areály, kostely, kaple, křížové cesty, světecké sloupy, Boží muka, výklenkové kaple, sochy a sousoší) propojující krajinné prvky přírodní i umělé (aleje, zahrady, lesoparky) ve vyšší estetický celek. Pomyslíme-li na severní Čechy, vybaví se nám ihned v paměti působení architektů Giulia a Ottavia Broggiových, které vtisklo tomuto kraji nezaměnitelný ráz. V obsáhlém seznamu jejich staveb je Kalvárie na Ostrém u Úštěka sice jen drobnou položkou, ale z hlediska krajinné kompozice je ryzí perlou.
Text a foto: Jiří Bernard Krtička
