Budování křížových cest v krajině pod otevřeným nebem, rozšířené v Čechách a na Moravě v průběhu 17. a 18. století, neskončilo s obdobím baroka, ale pokračuje i v naší současnosti. Doslova před pár lety vznikla v podhůří Šumavy umělecky pozoruhodná, originální křížová cesta, vedoucí na vrch Stráž u Sušice ke kapli Sv. Andělů Strážných.
Na severovýchodním okraji Sušice se téměř 90 m nad hladinu Otavy vypíná vrch Stráž s atraktivním výhledem na historické jádro města, ležící v říčním údolí uprostřed šumavského podhůří. V letech 1682–83 byla zde byla vystavěna barokní kaple Sv. Andělů Strážných, obklopená v roce 1735 ambitem se čtyřmi nárožními kaplemi na mohutné terase ze žulových kvádrů. Dnešní podoba hlavní kaple pochází z přestavby v roce 1936, ambit a hexagonální nárožní kaple jsou barokní. K založení poutního místa se váže pověst o chlapci, který zde byl při sbírání jahod napaden hadem a vzápětí zázračně zachráněn Andělem Strážcem.
Obr. 1. Poutní areál Sv. Andělů Strážných u Sušice, pohled od jihozápadu
Obr. 2. Poutní areál Sv. Andělů Strážných u Sušice, ambitové nádvoří s nárožní kaplí
Budování a historie poutní kaple na Stráži jsou těsně spjaty s historií kapucínského kláštera v Sušici, založeného v polovině 17. století při kostele sv. Felixe na pravém břehu Otavy. Přestože tradice poutí na vrch Stráž, lidově zvaný Andělíček, trvá prakticky nepřerušeně od roku 1683, myšlenka na vybudování zdejší křížové cesty se zrodila teprve zcela nedávno. Počátkem našeho století se sušická radnice rozhodla vybudovat systém pěších stezek vedoucích na všechny vyhlídkové vrcholy v blízkém okolí města. V rámci projektu Sušická pavučina vznikla idea vytvořit netradičně pojatou křížovou cestu, vedoucí od nábřeží Otavy k poutní kapli Sv. Andělů Strážných.
Obr. 3. Křížová cesta na vrch Stráž u Sušice, zastavení III. – Ježíš poprvé padá pod křížem
Obr. 4. Křížová cesta na vrch Stráž u Sušice, zastavení VIII. – Setkání s plačícími ženami
Pro novou křížovou cestu zvolili sušičtí radní formu kovaných plastik a jejich provedení svěřili studentům oboru uměleckořemeslné zpracování kovů na Střední škole Oselce. Výtvarný návrh pro čtrnáct zastavení křížové cesty s jednotícím motivem trnové koruny vytvořila Bohumila Skrbková. Mladí umělečtí kováři návrh realizovali pod odborným vedením Jiřího Wallnera jako svou maturitní práci ve školním roce 2009/2010. Na projektu pracovalo celkem sedm studentů, z nichž každý realizoval dvě zastavení. Křížová cesta byla poté instalována při pěší stezce na Stráž a vysvěcena při pouti v létě 2010.
Obr. 5. Křížová cesta na vrch Stráž u Sušice, zastavení X. – Svlékání ze šatů
Obr. 6. Křížová cesta na vrch Stráž u Sušice, zastavení XII. – Smrt na kříži
Křížová cesta začíná na nábřeží Otavy v místě, kde je do stěny z lomového kamene vsazen prostý kovový kříž a dvě kovové desky, nesoucí názvy všech čtrnácti zastavení. V bezprostřední blízkosti se nachází první a druhé zastavení. Křížová cesta se poté odděluje od nábřeží a šplhá strmým zalesněným úbočím na vrch Stráž. Je to úvozová, dosti příkrá lesní stezka, serpentinovitě se vinoucí ve stínu stromů mezi kameny a pletenci kořenů. Kousek pod vrcholem se napojuje na starou poutní cestu, stoupající po širokých schodištích z Horního Předměstí.
Obr. 7. Křížová cesta na vrch Stráž u Sušice, zastavení XIII. – Pieta
Obr. 8. Křížová cesta na vrch Stráž u Sušice, zastavení XIV. – Kladení do hrobu
Jednotlivá zastavení jsou umístěna na balvanech a skalních výchozech podél cesty. Všechna mají formu kované plastiky, sestávající z minimalisticky cítěného figurálního výjevu, vsazeného doprostřed trnové koruny ve tvaru kruhu o přibližně půlmetrovém průměru. Každé zastavení je citlivě umístěno do terénu, takže jeho estetické působení umocňuje jednak barevný odstín a struktura skalního podloží, k němuž je připojeno, jednak ráz celého přírodního zákoutí, sestávajícího z balvanů, listí, mechových polštářů, jehličí, kmenů stromů a propletených kořenů. Křížová cesta tak intenzivně komunikuje nejen s duší člověka, ale též s okolní živou i neživou přírodou.
Obr. 9. Poutní areál Sv. Andělů Strážných u Sušice, oltář hlavní kaple
Obr. 10. Poutní areál Sv. Andělů Strážných u Sušice, krucifix v ambitové kapli
Kromě své umělecké originality a mimořádně citlivého zasazení do přírody je křížová cesta pozoruhodná také tím, že nevznikla z iniciativy duchovenstva ani věřící komunity, ale rozhodnutím místního zastupitelstva. Křížová cesta z 21. století tak nově propojila původem středověké královské město z 13. století s barokní poutní kaplí z konce 17. století, která je architektonickou dominantou městského panoramatu. Charakterem nesnadno schůdné stezky nutí chodce ke zpomalení tempa a dramatickou přírodní scenérií evokuje drama Velkého pátku a podněcuje k rozjímání.
Text a foto: Jiří Bernard Krtička
