Přes stopadesát historických fotografií navazujících na soubor “Zbořená Praha” ukazuje následky událostí II. světové války. Zrekvírované sochy, bombardování, boje v ulicích, to mělo ničivé následky na kulturních památkách. Výstava Josef Sudek: Topografie sutin potrvá v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy
do 19. srpna 2018.
Přes stopadesát historických fotografií navazujících na soubor “Zbořená Praha” ukazuje následky událostí II. světové války. Zrekvírované sochy, bombardování, boje v ulicích, to mělo ničivé následky na kulturních památkách. Výstava Josef Sudek: Topografie sutin potrvá v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy do 19. srpna 2018.
Výstava se skládá z 242 exponátů od celkem patnácti zapůjčitelů. Pro větší působivost obrazové kvality jsou fotografie ponechány bez popisků. Informace k místopisu však mohou návštěvníci najít v brožurce. Ve vitrínách jsou umístěny deníky Josefa Sudka. Ze sbírek Umělecko průmyslového musea v Praze jsou zapůjčeny originální pozitivy zhotovené vlastnoručně Josefem Sudkem.
Čtyřicet fotografií je od jiných autorů a ty jsou odlišeny šedivou paspartou. Mají doplnit historickou informaci a pocházejí z archivů vojenských nebo hlavního města. Sudkovy newprinty jsou pořízeny z originálních negativů Ústavu dějin umění. Stejně jako originální pozitivy jsou umístěny v bílých paspartách.
Část fotografií ze starých negativů Josefa Sudka zhotovil Vlado Bohdan. Použil k tomu klasickou mokrou techniku, ačkoliv všechny negativy jsou digitalizovány. “Hrozně mi chybí, že se nemůžu autora zeptat, jak bych to měl dělat a jak on by to chtěl. Sudek v temné komoře věděl co dělá a šlo mu hodně o emoci snímku. Často říkal, že se mají věci dělat pořádně a netrápit se,” uvedl při zahájení Vlado Bohdan.
Úvodní část výstavy jsou snímky pořízené při práci na zakázce pro kalendář roku 1946 nakladatelství Václava Poláčka. Tato publikace obsahovala 53 Sudkových fotografií zachycujících dopad války na kulturní památky.
Fotografie vznikaly za několika okolností. V průběhu mylného bombardování 14. února 1945, kdy spojenecké letectvo kvůli špatnému počasí zaměnilo Prahu za Drážďany. K dalšímu ničení docházelo během Pražského povstání mezi 5. a 9. květnem 1945. Nejvíce se bojovalo na Staroměstském a Václavském náměstí a okolo rozhlasu. Dalším výrazným souborem jsou záběry skladiště kovových soch a zvonů na Maninách v Holešovickém přístavu. Materiál byl loděmi odvážen pro výrobu zbraní, některé památky byly likvidovány z ideologických důvodů. Dokumentována je i snaha památky chránit obezděním. Na ochranu města před ohněm vzniklo necelých sedm desítek požárních nádrží na hlavních náměstích a parcích.
K výstavě byl vydán katalog s odbornými studiemi. V rámci doprovodného programu proběhnou komentované prohlídky, diskuze a workshopy. Putovní verze výstavy zavítá také do několika evropských měst.