Je příznačné, že na padesáté výročí úmrtí Josefa Váchala, umělce-solitéra mířícího vždy autenticky vlastní cestou a často proti hlavnímu proudu, si žádná z oficiálních muzejních a galerijních institucí nevzpomněla. Jediným projevem piety se tak stalo otevření výstavy v poněkud stísněných prostorách soukromého knihkupectví a antikvariátu Trigon v Praze-Holešovicích. Skrovnou, zato ryze váchalovskou, výstavu čtrnácti současných tvůrců inspirovaných umělcovým odkazem můžete navštívit do 4. července.
Život Josefa Váchala se uzavřel 10. května 1969. Vernisáž výstavy k jeho poctě proběhla ve výroční den umělcova pohřbu 15. května. Ve skupině hostů, tísnící se mezi nabitými regály holešovického knihkupectví, bylo možné spatřit několik zúčastněných umělců. Iniciátorka výstavy, váchalovská badatelka Hana Klínková, zmínila nadčasovou inspirativní sílu osobnosti Josefa Váchala. Umělcův chodský původ připomněl hráč na dudy Michael Pospíšil, který vernisáž nejen oživil hrou a zpěvem, ale naučil přítomné mistrovu oblíbenou lidovou píseň Jestli tě, má milá, nedostanu...
Obr. 1. Ladislav Sýkora: S Váchalem v lese, barevný linoryt, 2012
Obr. 2. Zbyněk Hraba: Josefa Váchal, barevný linoryt, 2012
Jádro výstavy tvoří grafické listy, nejčastěji provedené technikou linorytu, dřevorytu či dřevořezu, zastoupena je i malba, kresba, koláž, autorská kniha a objekt. Převládajícím tématem vystavených prací jsou umělcovy portréty, pocházející od Pavla Piekara, Zbyňka Hraby, Petra Palmy, Michala Cihláře a Oldřicha Hamery. Posledně jmenovaný tvořil portréty koláží, případně kombinací koláže s grafikou či kresbou. Kresby Martina Mulače jsou variacemi na známou fotografii Dagmar Hochové, zachycující Josefa Váchala s doutníkem.
Obr. 3. Pavel Piekar: Josef Váchal se psem, múzou a smrtkou, barevný linoryt, 2004
Autoři dalších vystavených děl – František Hodonský, Ladislav Sýkora a Tomáš Hauser – se inspirovali Váchalem oblíbenými náměty z prostředí Šumavy. Expozici oživují kolážované objekty Evy Čapkové a expresivní masky z přírodních materiálů, vyrobené L. Sýkorou pro film Očarovaná Šumava. Ve vitrínách divák nalezne knihy-objekty J. H. Kocmana a ručně tištěné autorské knihy F. J. Koudelky. Mnohostrannou tvůrčí osobnost již zemřelého D. Ž. Bora (vl. jménem Vladislava Zadrobílka, zakladatele nakladatelství Trigon) připomínají jeho umělecké vazby vlastních vydání Váchalových knih Očarovaná Šumava a Nový kalendář tolerancý.
Obr. 4. Oldřich Hamera: Planeta Josef Váchal z cyklu Planety mých přátel, koláž se strukturální grafikou, 2016
Obr. 5. F. J. Koudelka: Vampyrismus, ručně tištěná a vázaná autorská kniha, 2007
Podobně jako za svého života zůstává Josef Váchal i padesát let po smrti osobností pro oficiální sféru neuchopitelnou (s čestnou výjimkou rozhlasové stanice Vltava, která jediná věnovala jeho výročí pozornost) a uctívaným umělcem pro milovníky malby, grafiky a uměleckého řemesla, zvláště pro vyznavače ručně řezaných liter a vzácných knih vázaných v kůži, sběratele exlibris a jiné podivíny. Na rozdíl od doby před půl stoletím však přibyla i početná skupina umělců všech generací, uhranutých jeho osobností a inspirovaných jeho odkazem. Z druhého břehu na ni mistr Váchal hledí s příslovečnou ironií, ne však bez jisté příměsi satisfakce…
Autor: Jiří Bernard Krtička
Obrázek v úvodníku: Pavel Piekar: Josef Váchal (detail), barevný linoryt, 2004
Extrakt z textů Josefa Váchala: Myšlenky o umění, umělcích a umělecké kritice
Fotogalerie výstavy:
