Galerie moderního umění v Hradci Králové otevřela začátkem října výstavu Originál?, která konfrontuje originály uměleckých děl s různými formami jejich napodobenin. V edukativně pojaté expozici se divák setká s početnými ukázkami originálů a falz známých a často padělaných českých mistrů – Antonín Slavíček, Josef Čapek, Emil Filla, Jan Zrzavý či Václav Boštík. Výstava potrvá do 27. února 2022.
Kopie uměleckých děl slavných mistrů byly v minulosti často pořizovány ze studijních důvodů nebo pro reprezentativní účely. Pořízení kopie je samo o sobě eticky neutrální, teprve jejím označením za originální dílo se kopie stává padělkem neboli falzem. S rozvojem trhu s uměním se padělky uměleckých děl staly nežádoucím, avšak velmi frekventovaným jevem, který trh znejišťuje a destabilizuje. Vedle kopií existujících originálů se rozšířily kopie stylové, napodobující námět a styl slavného umělce. Také stylová kopie se může stát falzem, je-li vydávána za neznámé originální dílo z rukou ceněného umělce.
Obr. 2. Konfrontace originálů a falzifikátů maleb Jana Zrzavého |
Obr. 3. Tři varianty malby Joži Uprky Myjavanka (1909, originál uprostřed) |
Výstava Originál? je zaměřena na umění od počátku 20. století do současnosti. Představuje originály, kopie a falza děl významných českých mistrů, jako jsou Jakub Schikaneder, Joža Uprka, František Kaván, Antonín Slavíček, Otto Gutfreund, Emil Filla, Antonín Procházka, Josef Čapek, Václav Špála, František Tichý, Václav Boštík, Jiří Kolář a další. Zvláště přínosná jsou srovnání originálního díla známého umělce a jeho více či méně dokonalého falza. Mimo jiné návštěvník uvidí pět podobných konfrontací vztahujících se k tvorbě Jana Zrzavého.
Expozice ukazuje také různé strategie vytváření falz, zahrnující úpravy a přesignování maleb jiných autorů, využití reprodukčních technik či vyrábění falešných štítků a razítek. Zatímco méně zdařilé falzum může být rozpoznáno okem erudovaného znalce z řad historiků umění, galeristů či sběratelů, odhalení vizuálně dokonalého falza se neobejde bez použití moderních analytických metod. Některé z vystavených kopií či falz byly zapůjčeny z fondů veřejnoprávních galerií, většina vystavených padělků ze sbírky Kriminalistického ústavu.
Obr. 4. Pohled do expozice s falzy malířských děl |
Obr. 5. Odlitky plastiky Raněný (1920-21) od Jana Štursy |
Díky logickému členění, vhodně zvoleným exponátům a výkladovým textům může být výstava divákovi cenným poučením o stále aktuální problematice originálu, kopie a falza v umění. Ačkoli hlavní část expozice je věnována malbě, kurátoři výstavy – Petra Příkazská, František Vyskočil a František Zachoval – neopominuli ani otázku kopií a falzifikátů v oboru kresby, grafiky, sochařství či fotografie. Specifické téma neautorizovaných odlitků plastik demonstrují na příkladu bronzové sochy Raněný od Jana Štursy, která byla v třicátých letech „velkosériově“ vyráběna a prodávána organizací Krásná jizba.
Zvláštní část expozice se zabývá tzv. apropriací v současném umění, tedy strategií, kdy si autoři přivlastňují buď konkrétní dílo nebo výtvarný rukopis jiného, zpravidla respektovaného a časem prověřeného, umělce. Podle doktríny vládnoucího konceptualismu má přenesením zcizeného díla do nového kontextu vzniknout nové originální dílo. Je na kritickém úsudku diváka, aby zvážil, zda se nejedná spíše o důsledek myšlenkové sterility a tvůrčí nekompetence autorů hlavního proudu v současném umění.
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: Autor (1), Galerie moderního umění v Hradci Králové (2–5)
Další čtení: Falza? Falza! aneb geniální umělci, excelentní padělatelé