Zámek Troja hostí výstavu Hrdinové, géniové, symboly a múzy, prezentující část sbírky Galerie hlavního města Prahy věnovanou sochařství ve veřejném prostoru. Návštěvníci uvidí sochařské modely a náčrty soch pro veřejná prostranství od prominentních tvůrců, vytvořené v období sta let 1880 až 1980. Výstavu je možné navštívit do 29. října 2023.
Kurátorka Madgalena Juříková založila koncepci výstavy zčásti na chronologickém a zčásti na tematickém řazení. Hlavním těžištěm výstavy jsou práce umělců z tzv. generace Národního divadla (Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch) a jejich žáků. Výběr exponátů z poválečného období se nevyhýbá ani dílům poplatných ideologicky motivovanému kultu práce, nicméně záměrně vynechává pomníky komunistických vůdců a funkcionářů.
J. V. Myslbek: František Ladislav Rieger (1913), studie k pomníku |
Jan Kavan: Jaro (1964), studie k plastikám Čtyř ročních období pro park Kajetánka, Praha–Košíře, osazeno v roce 2012 v pískovci |
Jak název výstavy napovídá, starší autoři soch pro veřejný prostor čerpali náměty převážně z národních pověstí a mýtů a z české historie. Jindy opěvovali vybrané charakterové vlastnosti, talenty a múzy. Vystavené Myslbekovy bronzové modely sousoší Libuše a Přemysl (1881) a Ctirad a Šárka (1881) dokládají, jak sochy ve veřejném prostoru může zasáhnout nepřízeň osudu. Obě sousoší spolu se dvěma dalšími byla vytvořena pro výzdobu Palackého mostu. Dnes nalezneme realizace všech čtyř sousoší na Vyšehradě, kam byly přemístěny v roce 1947. Nejedná se však o originály, během bombardování Prahy byly totiž původní sochy natolik poškozeny, že musely být nahrazeny kopiemi.
Josef Mařatka: Inteligence (1910), menší varianta sochy umístěné na Lyčkově náměstí, Praha 9 |
J. V. Myslbek: Ctirad a Šárka (1881) |
Nejvýraznější kontrast k hrdinům národních bájí a historie nalezneme ve výstavním sále, kde jsou soustředěny sochy s námětem manuální práce. U soch z období komnunismu je pod povrchním holdem lidské manuální schopnosti, zdatnosti a síle jejich silně tendenční ideologický obsah snadno čitelný i dnes.
Josef Mařatka: Kovodělnictví (1927) ze série figur pro průčelí Dělnické úrazové pojišťovny, Praha–Holešovice |
Václav Vokálek: Dělník s motorem (1930) |
Sochařská díla zobrazující lidské emoce a vlastnosti (Polibek či Inteligence od Josefa Mařatky anebo Malejovského Žal) jsou v porovnání s maskulinními dělníky s jednoznačnými atributy řemesel mnohem subtilnější povahy a pro abstraktní náznaky využívají jemnější symboliku a řeč těla. Podobného rodu je i model Dívky s amforou (1938) od Jaroslava Horejce, který byl později realizován v umělém pískovci a osazen v parku na pražské Kampě.
Josef Malejovský: Žal (1979), studie ženské postavy pro Pomník pražských barikádníků, Pátkova ulice, Praha–Libeň |
Josef Mařatka: Polibek (1910), realizace původně umístěna v parku na Letné, v současnosti v Růžovém sadu na Petříně |
Na výstavě je možné si prohlédnout jak sochařské náčrty odhalující sochařovu základní práci s hmotou a jejím rozložením v prostoru, tak i poměrně detailně rozpracované plastiky reprezentující podobu finálního návrhu (většina Myslbekových děl). Je třeba zdůraznit, že ne každá sochařská skica odráží sochu v té podobě, v níž byla nakonec realizována ve veřejném prostoru. Celá řada vystavených děl vznikala původně jako návrhy pro veřejné soutěže, kde o vítězném a finálním návrhu rozhodovalo grémium vlivných. Pro pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově vytvořil Karel Pokorný celkem čtyři variantní modely, z nichž dva lze vidět v expozici.
Karel Pokorný: Božena Němcová (1941- 1952), náčrty k pomníku pro Slovanský ostrov v Praze |
Jaroslav Horejc: Dívka s amforou (1938), poloviční model pozdější sochy v umělém pískovci osazené v parku na Kampě |
Výstava Hrdinové, géniové, symboly a múzy je sondou do českého sochařství ve veřejném prostoru v období sta let (1880 až 1980), postihující několik stěžejních námětových okruhů. Odráží nejen dobové umělecké směřování, ale v širším kontextu i společenské trendy, které názor na poslání sochy ve veřejném prostoru utvářely. Návštěvník výstavy jistě ocení informační brožurku, která obsahuje medailony prezentovaných autorů a údaje k vystaveným exponátům. U realizovaných návrhů nechybí ani podstatná informace o tom, kdy a kde byly jejich finální podoby osazeny do veřejného prostoru.
Text: Lucie Šimánková
Foto: Petra Sinecká