Centrum současného umění DOX představuje na výstavě Viktor Karlík: LITERATURA, plastiky a objekty 2012 – 2021 ucelený cyklus objektů a plastik, které často poměrně svérázným způsobem reflektují téma literatury. Tyto umělecké komentáře se zaměřují na literaturu v širším významu - knihy, písmo, čtenáře, spisovatele a osobnosti spjaté s literaturou. Výstavu v DOXu je možné navštívit do 9. ledna 2022.
Výtvarník a grafik Viktor Karlík (1962) je absolventem Střední průmyslové školy grafické v Praze. Je spoluzakladatelem a redaktrorem Revolver Revue, ovšem hlavním těžištěm jeho díla je volná tvorba, často spjatá s Prahou. Cyklus Literatura vzniká postupně již od roku 2012. Hlasy z podzemí (2013), jeden ze souborů uměleckých děl, které se Karlík rozhodl do tohoto cyklu zařadit mezi prvními, představuje poklopy kanálů s úryvky a citacemi z tvorby převážně undergroundových literátů, tedy autorů dříve zakázaných komunistickým režimem. Souběžně s výstavou v DOXu byla 17. listopadu 2021 slavnostně odhalena realizace právě této Karlíkovy série u Sovových mlýnů (před Museem Kampa) v Praze. Zdánlivě nenápadná umělecká forma, kterou může objevit jen skutečně pozorný divák, se přirozeně začleňuje do městského prostředí, protože poklop kanálu považujeme obvykle za běžný objekt a málokdy mu věnujeme pozornost. Velmi zhuštěné literární sdělení, které na sobě nese, je pointou pro všímavé kolemjdoucí.
|
Viktor Karlík: Hlasy z podzemí (2013), litina |
Viktor Karlík: Jiří Kolář (2019), dřevo, měď,železo, igelit |
Sochařské objekty a plastiky z cyklu Literatura mají poměrně různorodou formu, často však na první pohled připomínají malé pomníčky vystavěné na počest daného literáta nebo konkrétního díla. Kromě počátečních písmen jména tak například Edgara Alana Poea reprezentuje i kyvadlo, pomníček básníka Rimbauda nalezneme v podobě barevné letecké pumy a Charles Baudelaire má náhrobek s trčícími dráty, neizolovanými a smrtonosnými, odhalenými takovým způsobem, že připomínají květ a tím pádem i název jeho nejznámější básnické sbírky. Nejde však jen o literáty nebo jejich díla, Karlík se vyslovuje i obecněji – například českou kulturu vnímá jako houbu, která nasává podněty ze svého okolí a tak ji také zpodobnil v objektu nazvaném Czech Culture (pomník receptivní kultuře).Vlastní plejáda osobností a děl, které se staly inspirací pro cyklus Literatura, má ryze subjektivní klíč výběru – většinou se jedná o osobnosti, jejichž dílo Karlíka oslovilo a pokládá je za významné a důležité pro českou či světovou kulturu.
|
Viktor Karlík: Czech Culture (pomník receptivní kultuře), 2018, dřevo, bronz, plast |
Viktor Karlík: Das Schloss [F. K.], 2018-2019, měď železo, dřevo |
Důležitou roli pro interpretaci vystavených děl hraje humor a ironie, přičemž se autor nevyhýbá ani dadaismu. Karlíkovu (v tomto případě notně černému) humoru neujde ani fenomén knih a jejich destrukce. Mezi exponáty výstavy proto naleznete například knižní gril, opékače na knihy a nebo knižní krematorium. Bytelná Klec na knihy je příkladem významové dvojznačnosti, se kterou si Karlík občas také rád pohrává. Je knihy potřeba chránit a zavírat do klece? Jedna a tatáž klec může být pro knihy stejně dobře ochranou i vězením.
|
Viktor Karlík: Dostojevskij [vypalovací železo], 2016-2017, železo |
Viktor Karlík: Knižní opékače, 2017-2018, železo |
Cyklus Literatura Viktora Karlíka byl představen veřejnosti nejprve v knižní podobě (2019) a teprve poté realizován jako nynější výstava v DOXu. Spojuje tak v sobě dvojjedinou podstatu, která je vlastní pokladům našich knihoven, tedy literárního a zároveň uměleckého díla. Právě harmonické prolínání obou podstat prostupuje celý koncept výstavy, obraz i slovo zde vystupují ve vzájemné symbióze a hladce proplouvají vodami ironie a humoru, mnohdy s nečekanou pointou.
Text a foto: Lucie Šimánková
Fotografie z výstavy:
