Stage garden Gallery Crears zve na výstavu Panta rhei originálního tvůrce Igora Kitzbergera, který je současně akademickým sochařem a uměleckým kovářem. Jeho figurativní kovové plastiky se vyznačují výrazně dynamickým pojetím, expresivitou, subtilností a perfektním řemeslným zpracováním. Výstavu Igora Kitzbergera ve Stage garden Gallery Crears v Rožnově pod Radhoštěm můžete navštívit do 19. srpna 2023.
|
Obr. 2. Igor Kitzberger: Paganini, bronz, 2017 |
Obr. 3. Igor Kitzberger: Farileni, bronz, 2017 |
Igor Kitzberger patří mezi nejpřednější současné české sochaře, kteří tvoří v oboru kovové figurální plastiky. Jeho tvarově excentricky vypjaté práce se však pozoruhodně odklánějí od klasické sochařské estetiky a činí tak zážitek setkání s jeho dílem něčím skutečně fascinujícím. Od tradičních sochařských technik, jako je odlévání či tesání, se způsob autorovy práce poněkud odlišuje. K budování objemů sochy sice přistupuje plastickými metodami přidávání hmoty, avšak vlastního materiálu se zmocňuje výhradně rukodělnými kovářskými a železozpracujícími technikami, jako jsou kování, svařování, broušení či pájení. Vznikají tak vizuálně i obsahově mimořádná umělecká díla, jejichž expresivitou nabité vzezření má velmi silnou výpovědní hodnotu. Kitzbergerovu tvorbu bychom mohli asi nejlépe charakterizovat výsostným zájmem o pohyb a výraz, důrazem na emocionalitu a expresi a také značnou pozorností upřenou k často pohnutému osudu a vnitřnímu světu jeho konkrétních postav.
|
Obr. 4. Igor Kitzberger: Dívka,bronz, 2005 |
Obr. 5. Igor Kitzberger: Tanec, bronz, 2017 |
Jedním z hlavních principů, ze kterého vychází převážná část autorových soch, je stále živý odkaz tzv. „lineárního“ sochařství. Hlavní roli objemu hmoty zde přebírá pomyslná linie-čára, v důsledku čehož vznikají díla výrazně vertikálně naddimenzovaná. Tento „manýrismus“ záměrné deformace proporcí a extrémní vyštíhlení objemů však u Kitzbergera neslouží jako výtvarné východisko či řešení filosofických problémů ve smyslu linearity. Umělec svá díla vertikalizuje, aby zachytil vnitřní podstatu a charakter svých postav, jejich duševní hnutí a emoce. Tvarová, do krajnosti uvedená vypjatost děl, je umělci umožněna také skrze povahu používaných materiálů. Některé své ranější práce vytvářel ještě z oceli nebo železa, v současnosti však používá již výlučně snadno tvarovatelný, přesto pevný bronz, jenž občas kombinuje s drobnějšími skleněnými prvky a kameny. Velkou výhodou bronzu, jak Kitzberger uvádí, je jeho schopnost dobře přijmout množství různých povrchových úprav, které výsledným dílům propůjčují vždy originální výraz a neotřelou strukturu povrchu.
|
Obr. 6. Igor Kitzberger: Kulička, bronz, 2020 |
Obr. 7. Igor Kitzberger: Kulička, bronz, 1998 |
V rozsáhlém konvolutu sochařových děl můžeme pozorovat několik stěžejních témat. Patří k nim především portrétní plastiky významných osobností kultury nebo postavy z divadelního prostředí jako herci, harlekýni či tanečníci. Kromě nich se pak jeho zájmu těší stylizované studie hlav, bytosti na rozhraní zvířecí a lidské podstaty či alegorické figury. Ve všech tématech však Kitzberger klade důraz především na výraznou, až teatrální řeč těla, gest a mimiky, přičemž neoddělitelnou kvalitu představuje také pohyb. Umělcovy postavy jsou téměř vždy zachyceny v dynamických, někdy až neklidných pozicích. Svými pohyby vyjadřují nejen abstraktní estetické vlastnosti pro určitý vizuální účinek, ale jako by nás beze slov zvaly do svého vnitřního světa.
|
Obr. 8. Igor Kitzberger: Šašek, bronz, 1998 |
Obr. 9. Igor Kitzberger: Panta rhei, 2002 |
Z ohně vzešlé dílo Igora Kitzbergera je velmi rozsáhlé. Jeho práce jsou rozesety v soukromých sbírkách i významných galeriích nejen po celé Evropě, ale i například v USA, Kanadě nebo Japonsku. Autor realizoval také početné projekty pro veřejný prostor, například rozsáhlý cyklus plastik Lucemburkové, památníkovou sochu J. A. Komenského pro německý Babelsberg, Přerov a Fulnek, sochy Cyrila a Metoděje pro Národní pedagogické muzeum a knihovnu J. A. Komenského, insignie Filosofické a Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity a také její insignie rektorské nebo sportovní trofeje pro Rakouský olympijský výbor. Igor Kitzberger se také zúčastňuje zahraničních i domácích sochařských a kovářských sympozií. Po mnoho let byl například pravidelným účastníkem helfštýnského Hefaistonu, na kterém byla jeho díla ověnčena několika cenami.
Text: Luboš Gassmann
Foto: Marek Tihelka
