Syrové umění, art brut neboli spontánní tvorba neškolených talentů má konečně v Praze svůj stálý výstavní prostor. Ve čtvrtek 22. září 2022 byla v sousedství kostela sv. Václava Na Zderaze, poblíž křižovatky Resslovy a v Dittrichovy ulice na Praze 2, slavnostně otevřena galerie Art brut Praha. První výstava nazvaná Odkud vítr vane je výběrem "syrových" prací tvůrců z Ateliéru radostné tvorby na Letné a potrvá do 23. října.
Galerie Art brut Praha vznikla z iniciativy Vladimíra Drábka a jím vedeného spolku Altán Art, který fenomén syrového umění v České republice dlouhodobě podporuje a propaguje. Spolek již v roce 2013 založil Ateliér radostné tvorby na Letné, který je od té doby azylem pro nezařaditelné, nestandardní a často podceňované tvůrce umění v syrovém stavu. V současnosti v ateliéru aktivně tvoří asi dvanáct autorů a jejich asistentkou je Magdalena Hejzlarová. Odbornými garanty jsou umělečtí teoretici zaměření na art brut – Terezie Zemánková a Jaromír Typlt. Dalším úspěšně realizovaným projektem spolku Altán Art je právě otevřená galerie, jež vznikla adaptací objektu bývalé výměníkové stanice v sousedství kostela sv. Václava Na Zderaze.
|
Obr. 2. Slavnostní otevření galerie Art brut Praha |
Obr. 3. Vladimír Drábek při projevu |
Při slavnostním otevření galerie Art brut Praha představil poslání nového výstavního prostoru jeho kurátor Jaromír Typlt, který také nastínil svou koncepci dlouhodobého výstavního programu. Jako čestný host promluvila paní Emanuela Blažková, farářka Církve československé husitské, která objekt pro výstavní účely propůjčila. Sídlo nové galerie se nachází na pozemku, který byl církvi po roce 1948 vyvlastněn a po roce 1989 restituován. Hlavní projev pronesl Vladimír Drábek, spiritus agens spolku Altán Art a iniciátor projektu. Pohovořil o svém osobním setkání s uměním v syrovém stavu, které vedlo přes založení Ateliéru radostné tvorby až k současnému otevření stálé galerie art brut.
Úvodní výstava Odkud vítr vane nabízí výběr z prací autorů tvořících v letenském Ateliéru radostné tvorby. Vedení ateliéru respektuje zásadu nezasahovat do přirozeného tvůrčího procesu. Z hlediska koncepce se tedy nejedná ani o volnočasovou výuku, ani o arteterapii – tvůrčí projevy nejsou nijak usměrňovány. Výstava představuje práce těchto autorů: Dagmar Filípková, Šárka Hojaková, Dominik Jirsa, Jarmila Jandová, Marie Kohoutková, Václav Kuklík, Marie Kůsová, Lorenzo, Karel Pajma, Lukáš Paleček, Vojtěch Proske, George Radojčič, Iveta Riminka Fillí a Ladislav Svoboda. Vzhledem ke skrovné výstavní ploše je každý ze čtrnácti tvůrců zastoupen jediným dílem. V následujících měsících má kurátor v úmyslu prezentovat další výrazné české tvůrce syrového umění, včetně mezinárodně respektovaných osobností, jakými jsou Anna Zemánková nebo Zdeněk Košek.
|
Obr. 4. Ukázka z výstavy – dílo Marie Kůsové |
Obr. 5. Ukázka z výstavy – dílo Marie Kohoutkové |
Podle slov Jaromíra Typlta je projekt galerie Art Brut Praha zaměřen výhradně na tvorbu autorů, kteří se z různých důvodů nemohou nebo nechtějí vřadit do běžného výtvarného provozu. Výstavní koncepce by měla obsáhnout nejen art brut v přesném definičním smyslu, ale i tvůrčí projevy, které jsou v kontextu současného umění obtížně zařaditelné, dokonce i do kategorie art brut. Hlavním kritériem výběru uměleckých děl má být požadavek, aby v nich „chyběl jakýkoliv vědomý kalkul zaměřený k dosažení úspěchu ve světě současného umění“. Tato nekonformní zásada, popírající samotný princip běžné galerijní praxe, zní velmi sympaticky. Přejme kurátorovi mnoho důslednosti a konzistence při jejím budoucím naplňování.
Text: Lucie Šimánková, Jiří Bernard Krtička
Foto: Jiří Bernard Krtička
