Villa Pellé připravila výstavu Mimikry malíře Martina Salajky (1981), která je dosud nejobsáhlejší samostatnou přehlídkou jeho díla. Salajkova expresivní tvorba, která vychází z osobní mytologie autora, se částečně dotýká přírody a tématu vanitas, ale nechybí ani díla, která připomínají halucinogenní vize a stírají rozdíl mezi realitou a tím, co dřímá pod jejím povrchem. Výstavu je možné navštívit do 2. října 2022.
Martin Salajka se narodil 30. března 1981 v Uherském Hradišti. Studoval obor užitá malba na Střední uměleckoprůmyslové škola v Uherském Hradišti a dále se malbě věnoval během studií na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně v ateliéru Petra Veselého (2002—2005) a na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Michaela Rittsteina (2005—2008). Je držitelem ceny Grafika roku 2018 za litografii a pravidelně vystavuje nejen v českých galeriích, ale i v zahraničí.
|
Obr. 2 Martin Salajka: Dav VI |
Obr. 3 Martin Salajka: Dav VII |
Výstava ve Ville Pellé nazvaná Mimikry odkazuje nejen na Salajkův živý tvůrčí zájem o námětové okruhy týkající se přírody (na Salajkových obrazech nalézáme opakující se motivy z řad fauny i flóry, například kytice, sovy, lebky, ryby), zároveň jsou však mimikry chápány autorem i v daleko širším smyslu. V Salajkově pojetí tedy nejde jen o dokonalé splynutí s okolím za účelem přežití, ale i o akcentovanou symboliku oklamání nepřítele. Ve velmi volném výkladu si tedy Salajkovy výjevy pohrávají i s tím, že věci nemusí být takové, jaké se zdají být na první pohled. Množství skrytých významů a symboliky vychází z osobní mytologie autora, setkáváme se tedy kromě původního přírodovědeckého pojetí termínu mimikry, také s velmi intenzivní osobní výpovědí o přetvářce a maskování.
|
Obr. 4 Martin Salajka: Kytice I |
Obr. 5 Martin Salajka: Kytice IX |
Koncept výstavy Martina Salajky Mimikry vychází z faktu, že umělec pracuje v otevřených řadách. Jednotlivé prostory jsou tak zaplněny tematickými sériemi – v přízemí je hlavním tématem „Peklo / Dav“, v prvním patře se setkáme s tématy „Nokturno“, „Kytice“ a „Lebky“ a podkrovní prostory představují téma „Hlava“, zatímco schodiště obsadila „Hlubina“. Podkrovní expozice „Hlava“ se charakterem liší od ostatních, protože jsou zde díla nahromaděna ve větším počtu bez jasně určeného a úzce specifikovaného námětu. Prostor podkroví lze vnímat jako hlavu plnou nápadů, jež jsou zdrojem kreativity umělce, o které svědčí pestrost námětů i expresivita Salajkova malířského projevu.
|
Obr. 6: Martin Salajka: Most |
Obr. 7: Martin Salajka: Lebka VIII, Lebka Lebka X, Lebka XII, Lebka IX, Lebka XI, Lebka XIII |
Sekce nazvaná „Nokturno“ v sobě skrývá díla, která zachycují autorovy dojmy z nočních procházek Prahou. Obrazy s výjevy, které hraničí s halucinogenními vizemi na pomezí snu a reality, jsou autentickou osobní výpovědí. Zátiší s květinami v sekci „Kytice“ dávají tušit skrytým dramatům na pozadí a rozhodně nejsou pojaty idylicky a bez tušeného vnitřního konfliktu. Hlubina, která vévodí prostoru schodiště, pak návštěvníka, jenž stoupá po schodišti vzhůru, postupně provází od hlubokomořského života v temnotě, přes výjevy znázorňující plavající mořské ryby až po plavce na hladině, umístěné na úrovni podkroví.
|
Obr. 8 Martin Salajka: Plavec |
Obr. 9: Pohled do podkrovní části expozice nazvané „Hlava“ |
Výstava Mimikry je poměrně intenzivní autobiografickou výpovědí i halucinogenní hříčkou, která nalézá mnohé pod povrchem reality. Představuje Martina Salajku jako umělce s osobitým malířským rukopisem a zajímavou osobnost v okruhu umělců současné mladší střední generace.
Text a foto: Lucie Šimánková
