Galerie kritiků pořádá do 10. září 2017 výstavu současného japonského umění Posvátná hora Fudži. Expozici 46 dekorativních nápisů a obrazů uspořádali kurátoři Shinkichi Okada a Vlasta Čiháková Noshiro. Je možné obdivovat i ztvárněné verše starých básníků.
Galerie kritiků pořádá do 10. září 2017 výstavu současného japonského umění Posvátná hora Fudži. Expozici 46 dekorativních nápisů a obrazů uspořádali kurátoři Shinkichi Okada a Vlasta Čiháková Noshiro. Je možné obdivovat i ztvárněné verše starých básníků.
Výstava navazuje na předchozí akci v květnu 2017, kdy do Prahy přijeli prezentovat své mistrovství japonští umělci. Na téma kaligrafie proběhl workshop, demonstrace a beseda. Na přednášce vysvětlila japonská odbornice přenesení písma z Číny do Japonska, vývoj stylizace a vznik kaligrafických škol.
V Japonsku existuje mnoho kaligrafických spolků. Výtvarné umění obecně je tu stavěno na první místo před hudbu a další umělecké formy. Muzea umění jsou tak oblíbená, že se na ně stojí fronty a v deset dopoledne je v nich plno. Výběr vystavujících autorů vznikl na základě delegace jednotlivých spolků.
Až na jednoho autora se jedná o žijící současníky. Zesnulý Tesshin Sasaki proslul kombinací akvarelu s lettrismem a stal se z něho uznávaný klasik pro námět Fudži. V roce 2002 získal cenu japonského premiéra.
“Japonci jsou na rozdíl od nás velmi pokorní vůči přírodě, odkud přichází také mnoho katastrof. Velmi si váží všeho hezkého, co zítra už být nemusí. Radují se z každé rozkvetlé kytky,” vysvětluje majitelka cestovní kanceláře a znalec Japonska Kristina Kopáčková.
Fudži je s vrcholem ve výšce 3776 metrů nejvyšší horou Japonska. V roce 2013 byla zařazena na seznam přírodních památek UNESCO. Vždy byla uctívána šintoisty i buddhisty. Jako svatá hora má být rituálně zdolána jednou za život. Podle lidového rčení “Blázen nevyleze vůbec, blázen vylézá dvakrát”. Navštíví ji asi tři sta tisíc lidí ročně, z nichž jedna třetina jsou turisté. Vrcholnou partii lávového prachu lze zdolat za tři až osm hodin. Hora si vybírá oběti zejména v době nepříznivého počasí. V sedmdesátých letech tu dokonce spadlo letadlo, jehož pilot chtěl pasažérům ukázat horu zblízka.
Organizátoři museli řešit náročné překlady veršů v archaické japonštině, z nichž některé pocházejí až z osmého století. Tyto znaky nelze dohledat ve slovníku a s autory kaligrafií se například domlouval překlad přes angličtinu.
Ukázka kaligraficky ztvárněných veršů japonských básníků:
Hebké pohlazení i chýše z trávy, obojí patří k hoře Fuji (Kiyoshi Takahama, 1874 - 1959)
Hlavu skrývá v oblacích, shlíží z vysoka na okolní horstvo, naslouchá burácení bouře, kraluje nade všemi (Sezanami Iwaya, 1870 - 1933)
Stoupající dým z nitra Fuji sráží dolů pocity těch, kdo stranou na nebesích (Sanetomo Minamoto, 1192 - 1219)
