Portmoneum – Museum Josefa Váchala v Litomyšli otevřelo letos v květnu výstavu na počest 90. výročí vydání stěžejního díla české knižní kultury 20. století – Váchalovy knihy Šumava umírající a romantická. Jádrem komorní expozice, nazvané skrovně Recyklace, je soubor koláží Oldřicha Hamery, vytvořených z makulatur reprintu Šumavy, který vyšel v roce 2008. Výstavu v Portmoneu je možné navštívit až do 29. května 2022.

Na svém opus magnum, knize Šumava umírající a romantická, pracoval Josef Váchal po dobu tří let. Podobně jako u jiných autorských knih vymyslel koncepci díla, napsal text knihy, navrhl a zhotovil vlastní písmo, kterým text sám vysázel a vytiskl, vyryl a vytiskl soubor ilustračních dřevorytů a nakonec knihu sám umělecky svázal. V kontextu celého Váchalova díla je Šumava mimořádná jak svou uměleckou kvalitou, tak svým velkorysým rozvrhem – obsahuje 74 barevných dřevorytů, z toho 53 celostránkových, a při rozměrech 65 cm na výšku a 49 cm na šířku dosahuje váhu 20 kilogramů. Celkem vzniklo 11 úplných exemplářů.

V roce 2008 se Ladislav Horáček, Váchalův ctitel a majitel nakladatelství Paseka, rozhodl vydat reprint Šumavy v původním formátu. O několik let později se listy s vadnými tisky z tohoto vydání, tzv. makulatury, dostaly do rukou Oldřicha Hamery. Ten je využil jako výchozí materiál pro tvorbu koláží a asambláží, jež se staly výtvarnou poctou Šumavě a Josefu Váchalovi (a také dalším solitérům českého umění). Pro bližší představení výstavy v Portmoneu dejme slovo kurátorce Evě Čapkové:

oldrich hamera recyklace 01

Obr. 1. Oldřich Hamera: Z cyklu Planety mých přátel, 2016, koláž

oldrich hamera recyklace 02

Obr. 2. Oldřich Hamera: Z cyklu Pocta Jiřímu Kolářovi a Josefu Váchalovi, 2017, koláž, asambláž

„Co si představíme pod slovem makulatura? Většinou se jedná o odpad, vadný tisk nebo výtisk, bezcennou tiskovinu, něco, co nepotřebujeme, co vzniká nějakým omylem, vadou, nesprávným nastavením tiskového stroje. Makulatura může být ale též uměleckým materiálem, jak dokazuje právě Hamerovo dílo. Oldřich Hamera bere do rukou „nepovedené“ tisky a „recykluje je“. Vytváří z nich nové práce, které vzdávají hold Váchalovi jako vynikajícímu umělci. Nátisky stříhá, trhá, ničí a znovu lepí, aby jako zázrakem stvořil nové pohledy na Šumavu, své nové světy, které jsou ve své podstatě právě tak pravdivé jako šumavská zákoutí Váchalova. Některé z Hamerových prací jsou i plasticky koncipovány a vstupují do třetího rozměru.

Hamera jimi komentuje a ironicky podtrhuje nejrůznější skutečnosti odehrávající se v šumavské krajině, anebo si představuje, co by se odehrát mohlo, a poukazuje na mýty a legendy vztahující se k tomuto místu. Tvář krajiny přetváří někdy jen lehce změnou určitých detailů, například vložením písma do obrazu, které symbolizuje Váchalovu literární invenci, jeho ironii, sarkasmus, humor a umění vyprávět. Jindy z přírodní scenérie vyjme některé detaily, pozvedne je a upozorní na ně divákovo oko, anebo naopak do prostoru implementuje cizorodý prvek, který dává vyobrazení rázem jiné, někdy žertovné, někdy ironické, někdy vážné vyznění. Diváku otevírá nové možnosti vnímání přírody, nabízí nové světy pro jeho snění a hravým způsobem upozorňuje na šíři a dokonalost Váchalova grafického díla.

oldrich hamera recyklace 03

Obr. 3. Oldřich Hamera: Z cyklu Pocta Jiřímu Kolářovi a Josefu Váchalovi, 2016, koláž

oldrich hamera recyklace 04

Obr. 4. Oldřich Hamera: Z cyklu Pocta Jiřímu Kolářovi a Josefu Váchalovi, 2016, koláž

Hamera zná vznik makulatur důvěrně jako své boty. V sedmdesátých letech totiž pracoval ve Středisku výstavby a architektury na Václavském náměstí v Praze jako tiskař. Spousta makulatur se mu tehdy válela u tiskového stroje. Protože se šetřilo papírem, využívaly se k rozjezdu mašin několikrát, vznikaly na nich různé přetisky. Hamera začal vytvářet posunuté či zdvojené obrazy cíleně. To byly počátky jeho práce s tímto odpadovým materiálem. Hamera však nebyl sám. Makulatury se staly inspirací i pro plzeňského umělce Zbyňka Jetleba či brněnského J. H. Kocmana, který je využívá jako výchozí materiál ke svému re-making-papíru a k dalším realizacím. Ve Zlíně pak z makulatur ve svém díle vychází Zdeněk Macháček. V neposlední řadě Jiří Kolář, jeden z Hamerových přátel, makulatury využíval ve svých kolážích. Výtvarníků, kteří podlehli kouzlu tohoto materiálu, bychom však mohli najít mnohem více.

Z hlediska metody pracuje Oldřich Hamera s chiasmáží, roláží a muchláží – variantami techniky koláže, které objevil a popsal Jiří Kolář. Hamera tedy promlouvá jak Kolářovým, tak Váchalovým jazykem, ale jeho sdělení vychází z dnešní dnů, kdy šumavská krajina je stále více sužována suchem, kůrovcem a davy turistů, ale kdy také si lidé  přestávají vážit rukodělné práce a v umělecké tvorbě se obracejí k různým technickým pomůckám, které mnohdy jen zastírají bezobsažnost sdělení.

oldrich hamera recyklace 05

Obr. 5. Oldřich Hamera: Z cyklu Pocta Jiřímu Kolářovi a Josefu Váchalovi, 2016, muchláž

oldrich hamera recyklace 06

Obr. 6. Oldřich Hamera: Z cyklu Pocta Jiřímu Kolářovi a Josefu Váchalovi, 2016, koláž 

Vznik Hamerových prací připomíná magický proces transformace či transmutace, anebo více profánní proces recyklace. Jedná se obecně o změnu jednoho v druhé. V případě recyklace o opětovné využití odpadních látek jako surovin ve výrobním procesu, což doslovně platí i pro práci s makulaturami. Hamera propůjčuje nový život něčemu zbytečnému, nepotřebnému, něčemu, co by jinak využito nebylo, průmyslově vyrobené a bezcenné tiskovině kvalitu originálního uměleckého díla. Přestože využívá cizí obrazový materiál a technické postupy, kterými se proslavil jeden z jeho přátel, neztrácí se za nimi jako umělec a jeho práce jsou cítit pravou hamerovštinou.“

Josef Váchal byl ve svých názorech a postojích důsledným individualistou a ve svém umění ryzím solitérem, vždy plujícím proti proudu. Podobný je i naturel Oldřicha Hamery, a také proto je jeho hold Josefu Váchalovi nevykalkulovaný a přesvědčivý. Výstava koláží Oldřicha Hamery v Portmoneu je obohacena o „váchalovský zvěřinec“, kolážované figurky zvířat z dílny Evy Čapkové. Návštěvník může obdivovat také faksimile Šumavy umírající a romantické v luxusní umělecké vazbě z knihařské dílny Lubomíra a Miroslavy Krupkových. Na výstavě je možno zakoupit rovněž publikaci Recyklace s texty Evy Čapkové a Oldřicha Hamery, která reprodukcemi 42 umělcových prací rozšiřuje ukázku jeho koláží inspirovaných Váchalem a dalšími umělci-outsidery nad rámec aktuální expozice v Portmoneu.

oldrich hamera recyklace 07

Obr. 7. Eva Čapková a Oldřich Hamera při besedě s návštěvníky výstavy na zahrádce Portmonea

oldrich hamera recyklace 08

Obr. 8. Oldřich Hamera na zahrádce Portmonea při představení publikace k výstavě Recyklace

Autor: Jiří Bernard Krtička s užitím textu Evy Čapkové
Foto: Oto Palán (1–6), Jiří Bernard Krtička (7,8)

Snímky z expozice (foto Regionální muzeum v Litomyšli):