Galerie hotelu Green House v Karlových Varech představila výstavu Pavla Janouškovce s podtitulem Sekvence času. Plzeňský rodák Pavel Janouškovec (1961) je představitelem tzv. plzeňské koloristické školy spjaté zejména s výraznou osobností českého malíře a pedagoga Jiřího Patery. Výstavu Pavel Janouškovec: Sekvence času, kde se daný umělec představuje především jako malíř, je možné navštívit až do 12. 9. 2021.
Pavel Janouškovec se narodil v roce 1961 v Plzni a plzeňské prostředí utvářelo jeho tvůrčí osobnost, velký vliv na něj měla osobnost Jiřího Patery, k jehož odkazu se Janouškovec hlásí dodnes, ale významný je i vliv jihočeského malíře Karla Valtera. Pavel Janouškovec je aktivním umělcem a výtvarníkem: věnuje se nejen malbě, ale i fotografii, grafice a grafickému designu. Není bez zajímavosti, že se základem pro některé malby někdy staly fotografie – zejména u maleb z cyklu Uhelný revír je tento trend poměrně častým jevem.
|
Pavel Janouškovec: Uhelný revír I, akryl na plátně, 2001 |
Pavel Janouškovec: Uhelný revír III, akryl na plátně, 2008 |
Cyklus obrazů Uhelný revír je laděn do temnějších odstínů barev, udržuje si pochmurnější či spíše zasmušilou atmosféru černošedých ploch, jen místy doplněných barevnými akcenty. Odklon od jinak až optimisticky jásavé pestrobarevnosti ostatních Janouškových děl je jasně znatelný a vzhledem k inspiraci čerpané z návštěv Slavkovského lesa a krajiny poznamenané těžbou uhlí, je zde citelný tvůrčí zájem autora vyjádřit se k enviromentálním otázkám a zahrnout je do potenciálního podtextu výtvarného díla.
|
Pavel Janouškovec: Záznam letu čmeláka nad řepkovým polem, akryl na plátně, 2021 |
Pavel Janouškovec: Když jsem šel úvozem, akryl na plátně, 2021 |
Oblíbeným námětem Janouškovcových obrazů je krajina, plná barev a přírodních dějů, avšak i přesto je to stále krajina ve svém převážně abstraktním pojetí. Obrazy Záznam letu čmeláka nad řepkovým polem a Když jsem šel úvozem jsou příkladem toho, jak Janouškovec zachycuje krajinu osobitě a pozorně, neboť promítá do svých děl své osobní počitky a zážitky. Prostřednictvím svých děl tak Janouškovec postupně mapuje českou krajinu a její proměny již od roku 2001. Přináší jak osobní očitá svědectví, tak i otázky závažnější – střet přírody a člověka, jeho snahy krajinu měnit k obrazu svému. Přesto Janouškovcovy obrazy nevyznívají jako jednoznačná kritika environmentální problematiky, je zde totiž vždy přítomna i silná protiváha - potřeba přírodní krásy chránit a pečovat o ně.
Text: Lucie Šimánková
Fotografie z výstavy:
