Výstava nazvaná Nebe / Země!, představující díla malířky Marie Ladrové, je pozváním do světa uchvacující i děsivé přírodní krásy, do tajemstvími opředené říše hub. Výběr z originální tvorby této autorky můžete zhlédnout v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku do neděle 27. února.
Od počátku dějin byly houby pro svůj zvláštní vzhled i neobyčejné vlastnosti, zejména léčivé a psychotropní účinky, fascinujícím mystériem. Dnes víme, že díky nedávno objeveným, nesmírně rozsáhlým sítím podhoubí představují vůbec největší živé organismy na Zemi. Malířka Marie Ladrová se nechává inspirovat houbami hned ve dvou významných ohledech – houby ji slouží současně jako námět i materiál. Zpracovává je a extrahuje z nich organické pigmenty pro barvy vlastní výroby. Její pozoruhodná tvorba se pohybuje v rozpětí od minuciózních, v podstatě vědeckých ilustrací hub přes kreslířské etudy uvolněným rukopisem až po figurální kresby na volné téma.
|
Obr. 2. Marie Ladrová: Poklad hlíva, vlastnoruční barvivo a výtrusy na bavlněném papíře, 80x56 cm |
Obr. 3. Marie Ladrová: Bohyně hub,vlastnoruční barvivo a výtrusy hub na bavlněném papíře, 100x70 cm |
Z kurátorského textu Miroslava Kovala vybíráme: Marie Ladrová maluje tradiční akvarelovou technikou vlastními přírodními barvami na ručním bavlněném papíře, někdy uvolněně a jindy s fotografickou přesností. Zabývá se i léčivým účinkem svých modelek, především tří dřevokazných hub: outkovky pestré, rezavce šikmého a lesklokorky lesklé. Společenství hub pro ni představuje samostatnou říši a své kresbo-malby vnímá jako jejich portréty. V dávných mýtech byly houby symbolem jinakosti nejenom kvůli halucinogenním účinkům, vyvolaným psychoaktivními látkami.
|
Obr. 4. Marie Ladrová: Bez názvu, vlastnoruční barvivo na bavlněném papíře, 80x56 cm |
Obr. 5. Marie Ladrová: Bez názvu (ukázka skicy) |
Jsou krásné, ale obestřené nevyzpytatelností a mohou být i zákeřné. Ztělesňují živelnou sílu země. V jejich podhoubí malířka nachází shodu s lidským podvědomím a nepochybuje o jejich inteligenci. Je živným polem prostoupeným moudrostí času: „Houby jsou bytosti, jsou tu dávno před tím, než jsme tu byli my a mnohem víc než my rozumí světu!“ Suší a ukládá je jako léčiva a z některých louhuje barviva pro své akvarely. Vedle hub maluje vlastní tělové pocity a stavy. Zaznamenává si sny a promítá je do krajiny. Obojím se sama sobě otevírá, získává hlubší spojení se zemí a lépe rozumí tomu, co ji obklopuje.
|
Obr. 6. Marie Ladrová: Země, vlastnoruční barvivo na bavlněném papíře, 80x56 cm |
Obr. 7. Marie Ladrová: Nebe (Vesmír), vlastnoruční barvivo na bavlněném papíře, 80x56 cm |
Poznamenala si: „Akvarel je až živočišný pohyb mezi protiklady. Tekutina se rozlévá a dává vzniknout něčemu, co chci a i tomu ostatnímu, co mi bylo skryto. Mám možnost objevovat a zkoumat skvrny, posvítit si na ně a buď je nechat žít vlastním životem nebo určit směr jejich vznikání. Někdy jim fénem zkrátím dobu zrání, zamrazím je. Tělo hraje velkou roli. Papír mám raději větší než moje tělo. Občas si do toho moře barvy lehnu a počkám, až kůže pigment vysuší. Zvířata, krajiny a houby mlčí. Maluju je tak jak jsou, jak mluví ke mně. Krajiny jen v krajině provoněné větrem a zimou. Vždy si pak vzpomenu dopodrobna, je to taková tělesná fotografie“.
Autor: Jiří Bernard Krtička s použitím kurátorského textu Miroslava Kovala
Foto: Anežka Kovalová
