Nadia Rovderová, fotografka, kurátorka a zakladatelka pražské galerie Artinbox, představuje na výstavě Fotofatal 1999–2020 reprezentativní průřez vlastní fotografickou tvorbou z období posledních tří desetiletí. Expozici v pražském Centru současného umění DOX můžete navštívit do 9. listopadu.

r01

Obr. 1.  Učím se o sebe opřít, 1999, z cyklu In love?
Obr. 2.  Bez názvu, Litoměřice, 2020, z cyklu Magie místa

Nadia Rovderová (1971), rodačka ze slovenského Popradu, je původním vzděláním novinářkou. V mládí se pokoušela o malbu, ale již v devadesátých letech u ní převážil zájem o fotografii. V nedávném interview pro pořad Vizitka na rozhlasové stanici Vltava k tomu uvedla: „Když jsem studovala žurnalistiku, neměla jsem na malování tolik času. Záhy jsem zjistila, že focení je rychlejší. Taky při něm není třeba řešit absenci znalostí anatomie a perspektivy. Zároveň mi došlo, že když využiju principu chyby, fotka získá to, co jsem se předtím snažila dostat do malby.“

r02

Obr. 3.  Satelit lásky, 2000, z cyklu In love?
Obr. 4.  Anděl svítání, 1999, z cyklu Hledání andělů

Terezie Zemánková a Suzanne Pastor, kurátorky výstavy Fotofatal 1999–2020, uspořádaly tvorbu Rovderové do tří pater centra DOX se symbolickým odkazem k hlubinné psychologii Carla Gustava Junga. V prvním patře nabízejí exkurzi do autorčina podvědomí, sídla instinktů, libida a intimity. Druhé patro je protějškem vědomému egu a představuje autorčin vizuální deník, zaznamenávající její osobní cestu životem. Třetí patro pak odpovídá kolektivnímu nevědomí, jež vyplňují archetypální vzorce obecně lidských situací, příběhů a představ.

r03

Obr. 5.  Bez názvu, Praha - Staré Město, 2020, z cyklu Deníky
Obr. 6.  Bez názvu, Praha, 2020, z cyklu Magie místa

Rovderová usiluje ve své fotografii nejen o zachycení námětu v jedinečné a neopakovatelné atmosféře chvíle, ale také o záznam vlastního emočního stavu a osobního vztahu k námětu. Jedním ze specifických znaků jejího projevu je záměrné rozostření některých snímků, které je výsledkem dlouhé expozice bez použití stativu nebo zpracování digitálního záznamu různými filtry. Obecně lze tvorbu Nadii Rovderové charakterizovat jako neúnavné experimentování a důsledné zkoumání fotografických „chyb“ s cílem odhalit estetický potenciál náhody a její přínos pro výtvarnou fotografii.

Autor: Jiří Bernard Krtička

Foto: www.rovderova.com (1,3,4) a Josefína Absolonová (2,5,6)