Národní galerie Praha pořádá ve Veletržním paláci atraktivní výstavu V kroužcích dýmu: Portrét moderního umělce, která mapuje fenomén zobrazení umělce jako kuřáka ve výtvarném umění od doby baroka po 20. století. Ačkoli téma je nahlíženo prizmatem českého umění, nechybí ani významná díla zahraniční provenience. Výstavu, která rozhodně stojí za vidění, můžete navštívit do 8. ledna 2023.
Tabák přišel do Evropy na počátku 16. století, tedy poměrně krátce po objevení Ameriky, a byl zprvu považován za okrasnou a léčivou rostlinu. Nicméně postupně se rozšířila též záliba v kouření tabáku. V českých zemích k tomu patrně došlo v době třicetileté války. Není bez zajímavosti, že tabák byl kvůli své omamné síle již v době baroka spojován s další neřestí – alkoholem.
|
Obr. 2. Jan Kupecký: Vlastní podobizna s dýmkou, 1707, olej, plátno |
Obr. 3. Édouard Manet: Servírka, 1878-79, olej, plátno |
Výstava V kroužcích dýmu reflektuje proměnu tradičního vnímání umělce od řemeslníka plnícího přání zadavatele k nezávislé tvůrčí osobnosti. Kuřácké atributy na obrazech s tím těsně souvisí. K nejvýraznějšímu posunu vnímání kuřácké kultury dochází na přelomu 19. a 20. století, kdy se cigareta stává symbolem výlučnosti a modernity. Portrétní zobrazení výtvarníků i dalších umělců té doby s dýmkou, doutníkem či cigaretou podtrhuje jejich status individualistického moderního tvůrce.
|
Obr. 4. Alfons Mucha: reklama na cigaretové papírky Job I, 1898, litografie |
Obr. 5. Emil Filla: Vlastní podobizna s cigaretou (Autoportrét I), 1908, olej, lepenka |
Uspořádání expozice odráží historii požívání tabáku v jejích kulturních a společenských souvislostech. Kuřácké nástroje se postupně stávají atributem dandyho, dekadenta a modernisty. Dýmka je frekventovaným motivem kubistických zátiší, motiv cigarety je zase nepostradatelný v karikaturách meziválečné avantgardy. Zvláštní sekce výstavy jsou věnovány například tématu žen-kuřaček nebo vizualizaci tabákového dýmu.
|
Obr. 6. Emil Filla: Kuřák, 1913, olej, plátno |
Obr. 7. Josef Váchal: Nikotiana, 1919, dřevořez |
Speciální oddíl v expozici obdržel po zásluze také Josef Váchal – nejnotoričtější kuřák mezi českými výtvarníky, který se tématem nikotinismu zabýval po celý dlouhý a plodný umělecký život a požitek z tabáku oslavil v nesčetných kresbách, malbách a dřevorytech. Dýmka se stala nepostradatelným atributem stovek umělcových autoportrétů, které nalezneme v jeho autorských knihách a ilustrovaných dopisech. Ve své rané tvorbě zobrazil i v českém umění raritní námět opiového opojení, jak dokládá malba Kuřák opia (1910). Návštěvník uvidí také tři listy s kuřáckými motivy z monumentální autorské knihy Receptář barevného dřevorytu (1934) a sebeironickou kresbu z Váchalovy pozdní tvorby Kaplička u Čtrnácti pomocníků (1954). Nechybí ani dřevořezový portrét umělce s dýmkou od jeho životní partnerky Anny Mackové.
|
Obr. 8. Jaroslav Král: Xena Longenová (návrh na plakát), kolem 1926 |
Obr. 9. Adolf Hoffmeister: Konstantin Biebl, po 1945 |
Třebaže ústředním motivem výstavy je portrét umělce-kuřáka, v expozici nalezneme také malířsky oblíbená kuřácká zátiší a dokonce i žánrové scény s mnohočetným komparsem, jako je například obraz Kavárna (1910) od Bohumila Kubišty. Unikátem je raný abstraktní obraz Sólo hnědé čáry (1912-13) od Františka Kupky, inspirovaný pohybem tabákového dýmu. Stěžejní soubor maleb, kreseb a grafických listů doplňují knižní ilustrace, fotografie (F.Drtikol, J.Sudek, J.Rössler) a sochy s kuřáckými náměty. Nechybí ani ukázky různých druhů historických dýmek i dalších kuřáckých pomůcek, které lze vnímat jako svébytnou kategorii užitého umění.
|
Obr. 10. František Kupka: Autoportrét, 1910, olej, plátno |
Obr. 11. František Kupka: Sólo hnědé čáry, 1912-13, olej, plátno |
Návštěvník výstavy V kroužcích dýmu může sledovat výtvarné pojednání kuřáckého námětu v různých epochách od doby barokní (nizozemští mistři, Jan Kupecký, Petr Jan Brandl) po 20. století. Má také příležitost konfrontovat díla českých umělců s tvorbou významných osobností svěrového umění. Vedle několika prací Pabla Picassa ze sbírky Národní galerie uvidí rovněž zápůjčky děl Édouarda Maneta, Pierra Bonnarda, Jamese Ensora či Edvarda Muncha z významných zahraničních galerií. Kurátorce Petře Kolářové se podařilo představit kuřácké téma v českém umění na reprezentativních dílech vynikající kvality a současně je uvést do širokého kulturně-historického kontextu.
Text: Lucie Šimánková, Jiří Bernard Krtička
Foto: Lucie Šimánková (2-4,7-9,11), Jiří Bernard Krtička (1,6,10), Národní galerie Praha (5)
