Podpořte násNewsletter Inzerujte u nás

  • English (UK)
  • Výstavy
    • Probíhající výstavy
    • Probíhající a budoucí výstavy
    • Budoucí výstavy
    • Všechny výstavy
  • Galerie
    • Tuzemské výstavní galerie
    • Zahraniční výstavní galerie
  • Publicistika
    • Zprávy
    • Recenze
    • Rozhovory
    • Téma
    • Umělci
    • Knihy
    • Varia
  • Události
  • Skupina F
  • Videa
  • Ke stažení
  • O nás
  • Newsletter
  • Inzerujte u nás
  • Podpořte nás
  • Výstavy
    • Probíhající výstavy
    • Probíhající a budoucí výstavy
    • Budoucí výstavy
    • Všechny výstavy
  • Galerie
    • Tuzemské výstavní galerie
    • Zahraniční výstavní galerie
  • Publicistika
    • Zprávy
    • Recenze
    • Rozhovory
    • Téma
    • Umělci
    • Knihy
    • Varia
  • Události
  • Skupina F
  • Videa
  • Ke stažení
  • O nás
  • Newsletter
  • Inzerujte u nás
  • Podpořte nás
  • Domů
  • Publicistika
  • Recenze

Osík je Petrkov Ludmily Jandové

22. srpna 2021

Neprávem opomíjená grafička a malířka Ludmila Jandová z Osíka může být nazvána duchovní a uměleckou souputnicí mnohem známějšího grafika a básníka Bohuslava Reynka z Petrkova. Pozoruhodnou výstavu V pospolitosti, výběr z její rané grafické tvorby, můžete navštívit v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku do 29. srpna.

Ludmila Jandová (1938–2008) se narodila a vyrůstala v rolnické usedlosti v obci Osík u Litomyšle. Od dětství poznávala z důvěrné blízkosti selský život v těsném sepjetí s krajinou, počasím v proměnách ročních dob, rostlinami, ptáky a domácími zvířaty. S výjimkou doby studií, nejprve na Odborné sklářské škole v Železném Brodě a poté na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů V. Silovského a V. Tittelbacha, zůstala rodnému kraji věrná po celý život. Venkovský život se stal dominantním tématem především její rané tvorby, pevné inspirační spojení s přírodou je však patrné i z jejích pozdějších prací včetně abstraktní tvorby.

jandova01

Obr. 2. Ludmila Jandová (1938–2008)

jandova02

Obr. 3. Ludmila Jandová: Z cyklu Příběhy domova, 1964, lept

V díle Ludmily Jandové má grafika a malba srovnatelný význam, nelze opominout ani výrazné cykly pastelových kreseb. Pro výstavu v Šumperku vybral kurátor Miroslav Koval soubor grafických listů a kresebných studií, datovaný přibližně mezi polovinu šedesátých a polovinu sedmdesátých let. Název výstavy V pospolitosti odkazuje k rané figurativní tvorbě Jandové, pro níž je charakteristický námět společenství – shluky a zástupy lidí, stáda krav, ovcí či koní. Grafické listy, vytvořené převážně autorčinou oblíbenou technikou suché jehly, doplňují tušové studijní kresby, dokládající mimořádnou lehkost a suverenitu ve skicování námětů.

jandova03

Obr. 4. Ludmila Jandová: Omezené prostory III, 1972, suchá jehla

jandova04

Obr. 5. Ludmila Jandová: Z cyklu Množství – Kopec, 1974, suchá jehla

Ludmila Jandová tvořila grafické listy vždy v rozsáhlých tematických řadách, obvykle pracovala na několika cyklech paralelně. Téma společenství je spjato v pojetí Jandové zejména s pozitivními hodnotami – pocitem sounáležitosti, bezpečí, harmonického domova, ochrany dětí a mláďat. V její tvorbě má však závažné místo i existenciální téma hromadného ohrožení, které je přímým protipólem těchto ideálních hodnot a které zpracovala v cyklech Útočící (reagující na invazi v roce 1968), Útěky, Omezené prostory, Konec možností či Hromadné hroby. Uprostřed těchto krajních námětových poloh se nachází nejednoznačné alegorické téma cyklu Krysař (1971–75).

jandova05

Obr. 6. Ludmila Jandová: Běžící krávy, 1966, kresba tuší

jandova06

Obr. 7. Ludmila Jandová: Bez názvu, nedatováno, kresba tuší

Pevným zakotvením v domově svých předků a neotřesitelným spojením s jejich vírou nezapře Ludmila Jandová spřízněnost s osobností a dílem Bohuslava Reynka. V kurátorském textu o tom Miroslav Koval píše: „S výjimkou studia, následného působení na pražské Akademii a polistopadových cest po Evropě, na Kavkaz nebo do Izraele, prožila paní Ludmila jí vyměřený čas sedmdesáti let v ústraní svého „Petrkova“. V Osíku se narodila a zůstala mu věrná. Podobně jako básník a grafik Bohuslav Reynek, její duchovní vzor, zvolila samotu v přímém dotyku s přírodou a ruch města jí nechyběl. Z odstupu viděla ostřeji a to důležité čerpala z knihy Země, z pramene všeho poznání.“

jandova07

Obr. 8. Ludmila Jandová: Z cyklu Prosby, 1975, suchá jehla

jandova08

Obr. 9. Ludmila Jandová: Poslední soud, 1972, suchá jehla

Zbývá doplnit, že k tématu společenství, prezentovanému aktuální výstavou, náleží rovněž námět ptačích hejn, kterým se Jandová zabývala v několika grafických cyklech, vzniklých mezi koncem šedesátých a začátkem osmdesátých let – Ptačí hejna, Ptáci a prostor, Tah ptáků, Ptáci – ochrana, Pták a oblak. Životem v ústraní, pozorováním přírodních forem a jevů a jejich tichou kontemplací dospěla Ludmila Jandová na sklonku sedmdesátých let osobitou a nezávislou cestou k abstrakci, která se naplno projevila v cyklech Přírodniny a Kresby na podtisku. To už je ovšem jiné téma – snad námět pro některou z budoucích výstav v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku.

Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: Anežka Kovalová (1, 3-9), Katuše Krejčíková (2)

  • Galerie Jiřího Jílka
  • Bohuslav Reynek
  • současná grafika
  • Ludmila Jandová

Podobné články

  • Roman Karel, malíř z vnitřní nutnosti

    Roman Karel, malíř z vnitřní nutnosti

  • Dantom Bohema – Někdy není na škodu býti outsiderem

  • Vrstvení a ukládání

    Jarmila Janůjová: Vrstvení a ukládání

Dolákova 536/24, Praha 8
Tel. +420 777 800 383

Číslo účtu: 1035370305/5500

Copyright © 2021 České galerie.
Všechna práva vyhrazena! výstavy

Naši partneři

Podpořte nás

Nastavit cookies

 

vystavnik