Pozoruhodná výstava La forme d’impression v Galerii Hollar představuje široké veřejnosti tiskovou matrici jako svébytné umělecké dílo a současně poodhaluje největší z tajů grafického umění. Činí to způsobem nejen navýsost informativním, ale současně také nápaditým a přitažlivým. Na návštěvu výstavy, která trvá do 4. prosince 2022, se vyplatí zajít s aplikací na čtení QR kódů v mobilním telefonu – i bez ní však rozhodně nebudete litovat.
Francouzský pojem la forme d’impression je historickým označením pro tiskovou matrici, z níž otiskem vzniká grafický list. V minulých dobách existovaly pro výrobu matric v zásadě pouze tři základních materiály – dřevo, kov a kámen – a omezený počet tradičních postupů, jimiž se materiál zpracovával do podoby matrice pro tisk z výšky, z hloubky nebo z plochy. Moderní doba otevřela cestu k využití celé řady synteticky vyrobených materiálů a bezpočtu nových metod, včetně sofistikovaných a náročných technologií. Navíc se většina umělců stala experimentátory, což platí alespoň do určité míry i o těch, kteří pracují v zásadě tradičními grafickými metodami. Nové materiály a postupy s sebou přinesly i novou podobu grafických matric.
|
Obr. 2. Vernisáž výstavy La forme d’impression v Galerii Hollar 9.11.2022 |
Obr. 3. Xénia Hoffmeisterová: Stopy božstev, 2016, matrice leptu |
Dlouhou dobu byla matrice chápána pouze jako mezistupeň tvůrčího procesu – tisková forma, jejímž virtuózně provedeným otiskem vzniká grafický list jako finální umělecké dílo. To se změnilo během šedesátých let, v období rozmachu strukturální grafiky, kdy tiskové matrice s dramaticky členěným povrchem, vysoce vrstveným, hluboce prorývaným, perforovaným nebo propalovaným, začaly být vnímány jako samostatná umělecká díla – reliéfy nebo umělecké objekty. Tehdy také někteří umělci, např. Aleš Veselý, Jaroslav Šerých nebo Alena Kučerová, začali matrice adjustovat do rámů či vitrín a vystavovat je spolu s korespondujícími grafickými listy, případně i bez nich. Tisková matrice byla tak definitivně povýšena na předmět estetického zájmu.
Nápad uspořádat exkluzivní výstavu tiskových matric se zrodil v hlavě umělce Miloslava Polcara, který přizval jako kurátorky Vilmu Hubáčkovou a Janu Šindelovou. Vznikl tak reprezentativní výběr matric z grafických ateliérů současných českých umělců. Vedle kovových desek zpracovaných čárovým leptem, akvatintou či mezzotintou, matric dřevořezu a linorytu či litografického kamene uvidí návštěvník pestrou ukázku originálních matric, vytvořených inovativními autorskými postupy, nejednou i z dosti neobvyklých materiálů, například ze sádry. Nechybí ani strukturální matrice, zapůjčené z ateliérů Lubomíra Přibyla, Ondřeje Michálka, Miloslava Polcara, Lenky Vilhelmové nebo Šimona Brejchy.
|
Obr. 4. Jan Kavan: Nemožnost úniku, 1996, segmentovaná a tvarovaná matrice leptu |
Obr. 5. Ondřej Michálek: Útočiště V, 2001, strukturální matrice (ofsetový plech, lino, dřevořez) |
Vedle reprezentativního zastoupení rozličných grafických metod hrála při výběru matric pro výstavu nepochybně důležitou roli také jejich estetická stránka. K nejpůsobivějším artefaktům patří průhledná matrice Miloslava Polcara, rytá do plexiskla a volně zavěšená v prostoru, nebo strukturální matrice Lenky Vilhelmové, připomínající reliéf, který byl vytvořen poskládáním odlišně zpracovaných fragmentů různých kovů (mědi, mosazi, titanzinku) a jejich zafixováním na dřevěnou desku. Nejvíce pozornosti pak na sebe přitahuje monumentální objekt Jaroslavy Severové, vytvořený opět jako kompozice kovových fragmentů na dřevěné desce. Tentokrát se však jedná o druhotné použití leptaných zinkových matric z minulé autorčiny tvorby – výsledný artefakt nebyl v roli matrice nikdy použit.
|
Obr. 6. Šimon Brejcha: To dvě, 2021, strukturální matrice (škrábaná kolografie) |
Obr. 7. Miloslav Polcar: Kořeny, nedat., matrice rytá do plexiskla |
Patrně pro rozvíření diskuse o postavení grafiky v kontextu současných "progresivních trendů" zapojili kurátoři do expozice také digitální záznamy elektronicky vytvořených uměleckých děl, které bývají někdy označovány jako „virtuální matrice“. Digitální záznam je možné vizualizovat různými způsoby, například vytisknutím na papír nebo zobrazením na monitoru. Jenomže výsledek pak již není virtuální matricí, ale její hmotnou interpretací – tedy objektem jiné kategorie. Digitálním dílům, vytvořeným bez doteku lidské ruky, můžeme s jistými výhradami přiznat umělecký status. Avšak na rozdíl od hmotné matrice, která může nabýt kvalitu uměleckého díla, se virtuální matrice nestane ze své povahy uměleckým dílem nikdy.
|
Obr. 8. Lenka Vilhelmová: Žena s problémem, nedat., strukturální matrice |
Obr. 9. Lenka Vilhelmová: Žena s problémem, nedat., grafický list |
V letošní podprůměrně výstavní sezóně v Praze je výstava La forme d’impression jedním z mála inspirativních osvěžení. Je příznačné, že nápad na tematickou výstavu tiskových matric se zrodil právě v prostředí Hollaru – Sdružení českých umělců grafiků. Pro dokonalý zážitek si na návštěvu Galerie Hollar vezměte mobilní telefon se čtečkou QR kódů – po načtení kódu v popisu matrice se vám na displeji zobrazí snímek odpovídajícího grafického listu. Můžete potom na místě porovnat matrici s vlastní představou o podobě grafiky a s výsledkem vytvořeným umělcem. Expozice vás nejen potěší esteticky, ale také vám názornou edukativní formou přiblíží největší z tajů grafického umění.
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: autor (1-8), Lenka Vilhelmová (9)
