Malířka a grafička Eva Čapková představuje reprezentativní výběr ze své nejnovější tvorby v Prácheňském muzeu v Písku. Talentovaná představitelka střední generace přizvala k účasti na výstavě také Oldřicha Hameru – učitele, který její umělecké směřování podstatným způsobem ovlivnil. Společnou expozici obou umělců v malých sálech Prácheňského muzea můžete vidět do 28. září.
Moravská rodačka Eva Čapková se po absolvování oborů výtvarná výchova a bohemistika na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci rozhodla pokračovat studiem dějin umění na Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově. Od roku 2004 je jejím druhým domovem bavorská metropole, kde absolvovala magisterské i doktorské studium a kde dosud žije a pracuje. Téma její doktorské disertační práce – Vladimír Boudník – ji přivedlo k osudovému setkání s grafikem Oldřichem Hamerou, Boudníkovým žákem a pokračovatelem, který ji povzbudil k vlastní tvorbě a stal se jejím učitelem v oboru netradičních grafických technik.
|
Obr. 2. Eva Čapková: Bez názvu, 2021, malba papírovinou a magnetická malba |
Obr. 3. Eva Čapková: Bez názvu, 2021, malba papírovinou a magnetická malba |
Po osvojení si postupů aktivní a strukturální grafiky začala Eva Čapková na přelomu roku 2016 a 2017 experimentovat s magnetickou grafikou. Tento třetí z nejvýznamnějších Boudníkových objevů upadl po umělcově smrti na dobu bezmála padesáti let v zapomnění. Čapková dokázala, že ani tato opomíjená metoda není pouhou experimentální hříčkou, ale plnohodnotnou grafickou technikou, vedoucí k nenapodobitelným výsledkům. Na rozdíl od Boudníka, který pracoval s elektromagnety, využívá Čapková permanentní magnety různých velikostí a tvarů. Počtem a vzájemným umístěním feritových magnetů aktivně určuje charakter magnetického pole, což významně rozšiřuje výtvarný potenciál této techniky.
O rok později přenesla Eva Čapková ideu magnetické grafiky také do oboru malby. Přestože základní princip – použití laku s příměsí ocelových pilin a jejich následná magnetizace – zůstal zachován, bylo třeba vyřešit specifické požadavky spojené s technologií malby. Čapková se s touto výzvou úspěšně vyrovnala a v říjnu 2018 poprvé představila magnetické malby na polooficiální výstavě v pražské nemocnici Na Homolce. Počátkem roku 2019 umělkyně vystavila v pražské Galerii Maldoror rozsáhlejší soubor magnetických maleb a grafik, kterým si získala obdiv a uznání uměnímilovné veřejnosti.
|
Obr. 4. Eva Čapková: Bez názvu, 2021, |
Obr. 5. Eva Čapková: Bez názvu, 2021, malba papírovinou a magnetická malba |
V témže roce se Eva Čapková začala zabývat malbou papírovinou – další originální technikou, tentokrát přímo z dílny jejího učitele Oldřicha Hamery. Malby papírovinou jsou obrazy vytvořené bez dotyku štětce a bez použití barev. Podstatou techniky je komponování obrazu z částeček různobarevné papíroviny lepených na povrch plátna či sololitu podobně, jako se vytváří mozaika kladením barevných sklíček do omítky nebo tmelu. Eva Čapková si tuto metodu osvojila a vzápětí ji začala využívat v kombinaci s vlastní technikou magnetické malby.
Expozice v malé výstavní síni Prácheňského muzea představuje zejména malby Evy Čapkové vzniklé v období posledních dvou let. Čistě magnetické malby se střídají s obrazy, vytvořenými kombinací práce s papírovinou a magnetické metody. Při použití kombinované techniky umělkyně aplikuje magnetickou malbu na plátno, které je v první fázi pokryto papírovinou, a to buď v celé ploše, nebo pouze v určitých geometricky vymezených segmentech. Zvláště zajímavé jsou obrazy druhého typu, které dokazují, že autorka zvládá provedení magnetické malby na drsném povrchu papíroviny stejně dokonale jako na hladkém povrchu našepsovaného plátna.
|
Obr. 6. Eva Čapková: Bez názvu, 2021, monotyp |
Obr. 7. Eva Čapková: Bez názvu, 2021, monotyp |
Své abstraktní obrazy Eva Čapková obvykle nepojmenovává, aby ponechala divákově představivosti volné pole k jejich interpretaci. Jednou z výjimek jsou malby cyklu Karel Hynek Mácha, inspirované Májem a kolážované proužky papíru s vybranými verši. Výstava prezentuje také knižní tvorbu Čapkové, jejíž nevýznamnější částí jsou soubory ilustračních grafik vytvořené pro bibliofilské nakladatelství manželů Krupkových. Umělkyně dosud ilustrovala vydání pěti bibliofilií včetně Máchova Máje, Havrana od Edgara Allana Poea a Apollinairova Pásma.
Expozice pokračuje na chodbě v prvním patře muzea výběrem magnetických grafik a monotypů Evy Čapkové. Vystavené monotypy nesou nápadnou pečeť originální autorské techniky a svědčí o tom, že Čapkové inovativní přístup k výtvarné technologii se prosadil v monotypii podobně jako v grafice. Tyto práce, vůbec poprvé vystavené právě v Písku, se vyznačují bohatými a jemnými fraktálovými strukturami, vytvářenými rozptýlením kapek rozpouštědla na obarvenou tiskovou desku a jejich difúzí v tiskařské barvě. Nová metoda, založená na využití svébytné estetiky obecného fyzikálního procesu, dává tušit obrovský vnitřní výtvarný potenciál.
|
Obr. 8. Oldřich Hamera: Bez názvu, 2000, monotyp, koláž |
Obr. 9. Oldřich Hamera: Něžný barbar I, 2014, monotyp, koláž |
Výstava Oldřicha Hamery je vzhledem k širokému spektru umělcovy tvorby koncipována mnohem skrovněji. Mistr zde zjevně ustoupil úmyslně do pozadí, aby nechal naplno zazářit tvorbě své žákyně, a prezentuje pouze dvě úzce specifické oblasti svého díla. Jedná se o knižní tvorbu – ukázky grafických úprav knih, ilustrace pro standardní knižní vydání a ilustrace pro bibliofilské tisky – a dále o volnou tvorbu s tematikou pocty uměleckým přátelům. Ta zahrnuje grafické listy, monotypy, kresby a koláže, odkazující zejména ke dvěma autorovi umělecky i lidsky nejbližším osobnostem – Vladimíru Boudníkovi a Bohumilu Hrabalovi. Podle Hamerova zvyku je expozice doplněna esteticky pozoruhodnými minerály z umělcovy bohaté sbírky.
V pandemii konceptuálního šílenství představují díla tvůrců jako Oldřich Hamera a Eva Čapková ostrovy jistoty v oceánu efemérních pseudouměleckých projevů, v nichž je mnohem více ideových tezí a marketingové manipulace než autentického umění. Skutečný tvůrce totiž zaujatě, neúnavně a kreativně pracuje s hmotou, aby v ní ztělesnil svůj umělecký ideál, a nestará se přitom ani o ideologii ani o marketing. Tento jediný vnitřně poctivý umělecký postoj, který Eva Čapková převzala jako dědictví Vladimíra Boudníka a Oldřicha Hamery, je ještě podstatnější než vrozený talent i všechny znalosti sofistikovaných technik.
|
Obr. 10. Oldřich Hamera: Jak jsem se uvítězil, 2014, kresba, koláž |
Obr. 11. Oldřich Hamera: Kam spěšíš, básníku?, 2015, strukturální grafika, koláž |
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: autor (1-5,8-11), Eva Čapková (6-7)
