Výstava Synové světla v Galerii Makráč je malou sondou do tvorby sklářského výtvarníka Pavla Trnky, zahrnující několik komorních skleněných plastik a konceptuální instalaci se zrcadly. Spolu s pracemi Pavla Trnky prezentuje také ukázky z volné tvorby jeho synů Lukáše a Ondřeje (kresby, malba, objekty). Výstavu Synové světla můžete navštívit v Galerii Makráč v Praze 6 do 1. října 2023.
Z úvodního slova kurátora Ivo Bindera vybíráme: ”Jako žák Stanislava Libenského je Pavel Trnka sklářský výtvarník. Možná by bylo přesnější mluvit o něm jako o sochaři, který si za materiál ke své prostorové tvorbě zvolil sklo. Zvolil si je právě pro jeho schopnost vést světlo. A právě v práci s paprskem světla ve skleněném objektu spočívá jeho mistrovství. Jako bytostného koloristu jej zajímá vznik a možnosti barevného spektra. Je fascinován tou proměnou bílého světla ve vějíř zářících barev. Je to úžas, jaký vložil největší český hymnik Otokar Březina do veršů: Ó rci, zda duší se vesním v duh krásu, jež leží v hrobě bílého světla, jak spící sonáta zvuků v mlčení lesním?
|
Obr. 2. Lukáš Trnka: ukázka z volné tvorby |
Ve světle tohoto úžasu rozvíjí Pavel Trnka své vidění světa, který jemu i nám svými exaktními přírodními zákonitostmi nabízí estetická a etická sdělení, jež se stále musíme učit vidět. Právě práce s těmito danými přírodními zákonitostmi je jeho základním inspiračním zdrojem. Součástí autorského hledání adekvátního výtvarného výrazu je Pavlu Trnkovi mimo jiné řízená destrukce nebo materiálová konfrontace až po rafinovanou noetickou výzvu s tabulovými zrcadly, nabízející skrze symboliku barev další významy.
Tento výtvarný jazyk, kterým se nám autor snaží předložit směr svého uvažování o světě, vychází jak z jeho bytostného filosofického zaměření, tak z obdivu k reduktivním metodám, které nám přinesli průkopníci nepředmětné malby a minimalismu, z nichž zejména určujícím bylo pro umělcův vývoj setkání s dílem Františka Kupky. Jako patnáctiletý navštívil jeho posmrtnou výstavu v Dobrušce a uvědomil si na ní, že lze vložit do jednoduché geometrické kompozice nezměrnou energii. V obrazech, které později vytvářel paralelně se skleněnými plastikami, se Pavel Trnka přihlásil ke geometrické abstrakci. Zajímal se v nich o možnosti barevných kombinací, sousedství barev, jejich vzájemné překrývání a skládání. Nezůstává však jen u formálních vlastností barev, zajímá jej také symbolika, která jim byla přisuzována východními i západními filosofickými systémy. Obrazy, v nichž systematicky pracuje s těmito symbolickými významy posouvají Trnkovu práci do konceptuální tvorby, která je příznačná i pro jeho aktuální instalaci.
|
Obr. 3. Ondřej Trnka: ukázka z kreseb |
Obr. 4. Ondřej Trnka: textilní asambláž |
Ve zkoumání materiálových konfrontací navazuje na tvorbu svého otce jeho syn Ondřej (1981), který je autorem pozoruhodných asambláží, aplikujících textilní struktury v protikladu s pevnými tvary lité sádry nebo cementu. Současně na výstavě představuje senzitivní kresby, které jsou záznamy niterných pocitů a nálad. Jeho starší bratr Lukáš (1978) se vedle užité grafiky a grafického designu věnuje volné malbě a především kresbě, v níž osobitým způsobem navazuje na tradici abstraktního expresionismu a tašismu.”
Text: Ivo Binder
Foto: Ondřej Kocourek
