Museum Kampa hostí výstavu Stromy rostou z nebe, představující tvorbu renomovaného českého designéra a sklářského výtvarníka Ronyho Plesla. Expozice skleněných plastik je doplněna o ukázky Pleslových kreseb, které jsou vystaveny vůbec poprvé. Výstavu, jejíž název byl převzat od úspěšné loňské Pleslovy prezentace na prestižním Biennale Arte v Benátkách, můžete zhlédnout v Museu Kampa do 2. července 2023.
Rodák z Jablonce nad Nisou, Rony Plesl (1965) dosáhl mezinárodního uznání v oblasti skleněné plastiky. Své znalosti skla jako materiálu i způsobů jeho zpracování využívá na maximum a posouvá technologické možnosti sklářského oboru ve své volné tvorbě i v originálním produktovém designu. Zásadní vliv na jeho pozdější tvorbu mělo čtyřleté působení v Benátkách, kde se učil u italských sklářských mistrů. V současnosti je Rony Plesl protagonistou světově unikátní metody tavení skla, nazvané Vitrum vivum. Metodu vyvinul po dvanáctiletém úsilí český sklářský mistr Jiří Šín a jako prvnímu umělci ji nabídl k využití právě Pleslovi.
Technika Vitrum vivum umožňuje sklářskému výtvarníkovi docílit prakticky jakéhokoliv tvaru sochařského díla, neboť při tomto postupu se sklo odlévá podobně jako bronz do zavřené formy. Prvním stupněm tvůrčího procesu je model vytvořený z papíru, sádry či přírodnin. Další specifickým prvkem, který se v Pleslově tvorbě objevuje, je použití uranového skla. Ač se uranové sklo v českých zemích vyrábělo již v době baroka, jeho výrobní proces je velmi náročný, a proto se tento druh skla využívá jen zřídka. Z hlediska skleněné plastiky má nicméně atraktivní vlastnost: reaguje na ultrafialové světlo, pod kterým zelenkavě světélkuje.
|
Obr. 2. Rony Plesl: Růže II, 2023, křišťálové tavené sklo |
Obr. 3. Rony Plesl: Vytrženo s kořeny, 2021, křišťálové tavené sklo |
Výstava v Museu Kampa sestává ze tří tematických celků. Ústřední místo zaujímá instalace Stromy rostou z nebe, která byla poprvé představena v raně renesančním kostele Santa Maria della Visitazione v Benátkách během Biennale Arte 2022. Instalaci tvoří tři křišťálové vertikální kmeny, jejichž povrch je odlitkem kůry dospělého dubu, a jeden horizontální kmen ze smaragdového uranového skla, který je namísto kůry pokryt basreliéfem z postav Ježíše Krista. Kurátorka výstavy Lucie Drdová stála i za loňskou instalací téhož projektu, která se těšila velkému zájmu návštěvníků 59. Mezinárodního bienále umění v Benátkách.
Druhá část představuje fantastickou zahradu Eden, která je plná neobvyklých a bizarních rostlin (divoké růže, ostré trny, vykořeněné dřeviny), kterou prostupují postavy z posvátné sféry (Křišťálový Kristus, Zmatený anděl, Madona s dítětem). Je možné, že toto spojení odkazuje k zázračnosti stvořitelského aktu. Skleněné plastiky jsou doprovázeny cyklem kreseb, které svým pojetím evokují podobu herbáře či sbírky podivných přírodnin. Pleslova „květomluva“ však také dokáže propojovat růže i ostny s ženskostí a nevyhýbá se ani explicitně erotické symbolice.
|
Obr. 4. Rony Plesl: Rozštěpení, 2023, křišťálové tavené sklo |
Obr. 5. Rony Plesl: Vzácný úder, 2023, křišťálové tavené sklo |
Konečně třetí část expozice ovládají skleněné sochy řemeslných nástrojů - kladiv a seker. Spíše než symbolem lidské tvořivosti a umu jsou sekery, které život stromů obvykle ukončují, palčivou připomínkou pomíjivosti života, bezohledné exploatace přírody člověkem a lidské snahy si přírodu podmanit. Posvátný stvořitelský akt je konfrontován s destruktivním působením člověka. Rony Plesl prezentuje vpravdě surrealistickou vizi světa, která je vizuálně atraktivní, avšak v určitém aspektu zároveň zneklidňující až hrozivá.
Text a foto: Lucie Šimánková
