Tvorba výtvarníka a neúnavného experimentátora Svatoslava Böhma (nar. 1934), konkretisty ze slezského Krnova, zahrnuje nejen originální dřevěné reliéfy. Böhm svou tvůrčí pozornost totiž věnuje i grafické úpravě knih a různým architektonickým realizacím. Výstavu Půdorysy paměti, která se soustředí zejména na těžiště Böhmova díla ze šedesátých a sedmdesátých let, je možné navštívit v Museu Kampa až do 5. prosince 2021.
Působení Svatoslava Böhma je těsně spojeno s Krnovem. Nejen, že se tu díky Böhmově přítomnosti konaly schůzky Klubu konkrétistů a formovala specifická umělecká skupina s mezinárodním přesahem, ale toto město bylo zároveň patrně jediným místem v Československu, kde sídlila továrna na varhany. Právě odtud totiž pocházel velmi specifický materiál, který Svatoslavu Böhmovi učaroval v šedesátých letech natolik, že jej započal používat pro své dřevěné reliéfy. Hranoly, odřezky a různé špalíčky, které zbývaly po výrobě varhan, skládal do větších celků a tvořil originální reliéfy, které měly svébytný výtvarný výraz.
|
Svatoslav Böhm: Červeno-modrý reliéf (1967) |
Svatoslav Böhm: Objekt (1967) |
Další oblastí, které se Böhm vedle tvorby dřevěných reliéfů věnoval, byly grafické práce. Nejednalo se jen o typografii, knižní ilustrace a obálky knih, ale například i o plakáty nebo orientační systémy a značky určené pro podniky. Zajímavé jsou Böhmovy experimenty s tiskem a tehdejšími tiskařskými postupy, například černobílé grafické listy s horizontálními a vertikálními pásky ze šedesátých let. Tyto pásky a proužky vznikaly velmi netypicky, např. použitím tiskařských matric z rubové strany. S příchodem normalizace pak Böhm opouští progresivně pojaté dřevené reliéfy a soustředí se spíše na politicky neutrální grafické práce a ilustrace.
|
Svatoslav Böhm: Bez názvu (1967) |
Pohled do vitríny s knihami, na kterých se graficky podílel Svatoslav Böhm |
Třetím významným okruhem Böhmovy tvorby, který vedle dřevěných reliéfů a knižní grafiky nelze opomenout, jsou umělecké realizace v architektuře. Jeho návrhy pro architektonickou výzdobu budovy Československé televize v Ostravě, výzdoby pro budovu provozu Lázní Jeseník (viz Slunce, voda, vzduch - 1977) nebo pro vstupní prostor čističky odpadních vod v Bruntále jsou jistě významné, ale i přesto je možná zastíní jiná realizace – a to zcela nevšední. Svatoslav Böhm je totiž také autorem dekorativního řešení tunelu ve vodní elektrárně Dlouhé Stráně, kde pro výzdobu ve tvaru kruhů použil netradiční materiál – barevné letecké folie. Na výstavě tuto skutečnost připomíná velkoformátová fotografie přes celou stěnu, která budí dojem, že se divák dívá z výstavní síně přímo do tohoto tunelu.
|
Svatoslav Böhm: Slunce, voda, vzduch (1977) |
Svatoslav Böhm: Dekorativní řešení prostoru kaverny (Dlouhé Stráně, dokončeno po roce 1989) |
Přestože je Svatoslav Böhm autorem plodným a pracovitým, nelítostnou ránu jeho tvůrčímu úsilí uštědřila povodeň, která se Krnovem prohnala v roce 1997 a závažně poškodila nebo úplně zničila velkou většinu jeho uměleckých děl. V aktuální expozici Musea Kampa je možné spatřit práce, které se podařilo zachránit a prošly restaurováním. Výstavou Svatoslava Böhma pokračuje Museum Kampa v sérii výstav představujících osobnosti českého neokonstruktivismu a konkrétního umění – Jiřího Bieleckého, Radka Kratinu, Jiřího Hilmara, Františka Kyncla nebo Jana Wojnara.
Text a foto: Lucie Šimánková
Fotografie z výstavy:
