Ve čtvrtek 4. června 2020 byl na připravený sokl na Staroměstském náměstí v Praze usazen dřík sloupu, následně korintská hlavice a na ni kopie barokní sochy Panny Marie Immaculaty od Jana Jiřího Bendla. Praha získala zpět svůj duchovní, kulturně-historický a urbanistický střed – Mariánský sloup, vztyčený roku 1650 jako poděkování za úspěšnou obranu města proti Švédům v závěru třicetileté války.
Již v úterý 2. června osadil jeřáb na místo devítitunový střední sokl sloupu, vytesaný z pískovce, který Praze věnovalo italské město Vitorchiano. Ve čtvrtek 4. června dopoledne jeřáb sejmul připravenou kopii mariánské sochy, čekající již šestnáct let na ocelovém pilíři před jižním portálem Týnského chrámu. Odpoledne byl jeřábem nejprve usazen šestimetrový dřík sloupu z indického pískovce na připravenou patku a poté na vrchol sloupu nasazena korintská hlavice. Následovalo vynesení Immaculaty a její upevnění na ocelový trn na hlavici sloupu. Společně s kopií mariánské sochy byl na závěsu jeřábu vyzvednut její autor sochař Petr Váňa, který celou operaci řídil a prováděl za pomoci dvou spolupracovníků, kteří mu asistovali z vysokozdvižné plošiny. Kolem půl čtvrté odpoledne stanula socha Immaculaty za potlesku přihlížejících na svém původním místě.
Krátce před vztyčením sloupu sochař Petr Váňa v krátkém interview pro tv.idnes řekl: „Já mám po dvaceti třech letech krásný pocit. Ale musím říct, že jsem ho měl celou dobu, protože (…) když máte něco dělat po dlouhou dobu – a u kamene to trvá dlouhou dobu – tak musíte celou dobu vlastně nést tu radost a to se do toho promítne…“ Usazením sochy Immaculaty byla završena rozhodující část obnovy Mariánského sloupu. Zbývá položit dlažbu na podestu mezi balustrádou a středním soklem a dorovnat dlažbu v okolí schodiště. Sanktuář pod soklem sloupu bude pak opatřen kováním a dovnitř bude umístěna kopie vzácného obrazu Panny Marie Rynecké, u něhož Pražané prosili za ochranu v době švédského obléhání v roce 1648. O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna požehná obnovený Mariánský sloup pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Návrat Mariánského sloupu je událostí, která má několik dimenzí. V kulturním smyslu je to rekonstrukce vzácné barokní památky a díla Jana Jiřího Bendla, předního tvůrce raně barokního sochařství v českých zemích. Ve smyslu náboženském se jedná o symbolickou obnovu mariánského kultovního místa, které bylo v sedmnáctém století vnímáno jako duchovní střed Evropy. V historickém smyslu lze uvažovat o vyrovnání se s vandalským stržením sloupu v roce 1918 – dějinnou událostí, která neslouží národu ke cti. Konečně v obecně lidském významu jde o naplnění tužeb dlouhého zástupu lidí, dávno zemřelých i dosud žijících, kteří o obnovu sloupu usilovali svými modlitbami, skutky i finančními dary. Jejich touha, předávaná z generace na generaci, se stala skutkem díky obětavému a nezlomnému úsilí, trvajícímu po dobu 101 let, sedm měsíců a jeden den.
Text a foto: Jiří Bernard Krtička
Text o umělecko-historických souvislostech Mariánského sloupu: Kdy se sloup vrátí na své místo?
