Národní galerie Praha připravila pro grafický kabinet Schwarzenberského paláce komorní výstavu nazvanou Miracula mundi: Divy starověkého světa v grafice 16. a 17. století, která se tematicky soustředí výhradně na legendární divy starověku a způsob jejich zobrazení na dobových grafických listech. Výstavu je možné navštívit do 22. května 2022.
Divy starověkého světa byly inspirací umělcům již od dob antiky. Ve své podstatě se jednalo o fascinující a mimořádné stavitelské a sochařské počiny lidstva, které se staly legendárními. Jejich věhlas znovu ožil v souvislosti s renesancí a rozvojem humanismu. Tradiční výčet sedmi divů starověku zahrnuje: pyramidy v Gíze, zahrady Semiramidiny v Babylóně, Artemidin chrám v Efesu, sochu Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnássu, rhodský kolos a Alexandrijský maják. Až na pyramidy v Gíze, které se jako jediné zachovaly až do dnešních dnů, patřily všechny ostatní divy světa mezi dávno zaniklé již v době renesance – a tudíž umělecké ztvárnění legendárních starověkých divů bylo založeno výhradně na vlastní představivosti umělců, kteří se tento námět rozhodli zpracovat. Není bez zajímavosti, že i samotný výčet divů nebyl v průběhu staletí pevně ustálený, a proto záleželo i na osobních preferencích umělce a jeho inspiraci i informovanosti.
|
Antonio Tempesta: Artemidin chrám v Efesu (1608), lept |
Coenraet Decker (rytec), Lieven Cruyl (kreslíř): Zahrady Semiramidiny v Babylóně (1679), lept |
Expozice Miracula Mundi upíná návštěvníkovu pozornost na celkem tři historické cykly grafických listů. Nejstarším je grafický cyklus Osm divů světa (1572), který vznikl ve spolupráci nizozemského malíře Maartena van Heemskercka s rytcem Philipsem Gallem a položil solidní základ velké oblibě tohoto typu námětu. Na počátku 17. století pak byly vydány další dvě grafické série: cyklus podle Maartena de Vos (1614), který poměrně těsně navazoval na van Heemskerckovu práci a tím druhým (a originálněji pojatým) byl cyklus Antonia Tempesty (1608). Přehlídka grafických listů z těchto tří cyklů je doplněna několika zajímavostmi ze sbírky Královské kanonie premonstrátů na Strahově.
|
Philips Galle (rytec), Maarten van Heemskerck (autor předlohy): Babylónské hradby (1572), lept |
Antonio Tempesta: Egyptské pyramidy (1608), lept |
Kurátorka výstavy Petra Zelenková zvolila střídmou podobu expozice v jedné místnosti grafického kabinetu, ovšem výstava provází diváka celkem podrobně jednotlivými cykly a zdůrazňuje zajímavosti a souvislosti, které rozhodně stojí za pozornost. Ač je výstava svým rozsahem nevelká, byl k ní vydán malý katalog, jenž je v expozici rovněž přítomen k nahlédnutí. Poměrně úzce vymezené téma výstavy je v tomto případě výhodou, expozice nabízí nejen reprezentativní průřez dobovými grafickými cykly, ale i citlivý vhled do fascinujícího světa legendami opředených památek dávného starověku.
Text a foto: Lucie Šimánková
