Podpořte násNewsletter Inzerujte u nás

  • English (UK)
  • Výstavy
    • Probíhající výstavy
    • Probíhající a budoucí výstavy
    • Budoucí výstavy
    • Všechny výstavy
  • Galerie
    • Tuzemské výstavní galerie
    • Zahraniční výstavní galerie
  • Publicistika
    • Zprávy
    • Recenze
    • Rozhovory
    • Téma
    • Umělci
    • Knihy
    • Varia
  • Události
  • Skupina F
  • Videa
  • Ke stažení
  • O nás
  • Newsletter
  • Inzerujte u nás
  • Podpořte nás
  • Výstavy
    • Probíhající výstavy
    • Probíhající a budoucí výstavy
    • Budoucí výstavy
    • Všechny výstavy
  • Galerie
    • Tuzemské výstavní galerie
    • Zahraniční výstavní galerie
  • Publicistika
    • Zprávy
    • Recenze
    • Rozhovory
    • Téma
    • Umělci
    • Knihy
    • Varia
  • Události
  • Skupina F
  • Videa
  • Ke stažení
  • O nás
  • Newsletter
  • Inzerujte u nás
  • Podpořte nás
  • Domů
  • Publicistika
  • Zprávy

Miracula Mundi: Starověké divy světa očima dobových grafiků

Zprávy
22. dubna 2022
Philips Galle podle Maartena van Heemskercka - Rhodský kolos, mědiryt, zdroj obrázku: NG Praha

Národní galerie Praha připravila pro grafický kabinet Schwarzenberského paláce komorní výstavu nazvanou Miracula mundi: Divy starověkého světa v grafice 16. a 17. století, která se tematicky soustředí výhradně na legendární divy starověku a způsob jejich zobrazení na dobových grafických listech. Výstavu je možné navštívit do 22. května 2022.

Divy starověkého světa byly inspirací umělcům již od dob antiky. Ve své podstatě se jednalo o fascinující a mimořádné stavitelské a sochařské počiny lidstva, které se staly legendárními. Jejich věhlas znovu ožil v souvislosti s renesancí a rozvojem humanismu. Tradiční výčet sedmi divů starověku zahrnuje: pyramidy v Gíze, zahrady Semiramidiny v Babylóně, Artemidin chrám v Efesu, sochu Dia v Olympii, mauzoleum v Halikarnássu, rhodský kolos a Alexandrijský maják. Až na pyramidy v Gíze, které se jako jediné zachovaly až do dnešních dnů, patřily všechny ostatní divy světa mezi dávno zaniklé již v době renesance – a tudíž umělecké ztvárnění legendárních starověkých divů bylo založeno výhradně na vlastní představivosti umělců, kteří se tento námět rozhodli zpracovat. Není bez zajímavosti, že i samotný výčet divů nebyl v průběhu staletí pevně ustálený, a proto záleželo i na osobních preferencích umělce a jeho inspiraci i informovanosti.

Národní galerie Praha - Miracula Mundi

Antonio Tempesta: Artemidin chrám v Efesu (1608), lept

P1000700

Coenraet Decker (rytec), Lieven Cruyl (kreslíř): Zahrady Semiramidiny v Babylóně (1679), lept


Expozice Miracula Mundi upíná návštěvníkovu pozornost na celkem tři historické cykly grafických listů. Nejstarším je grafický cyklus Osm divů světa (1572), který vznikl ve spolupráci nizozemského malíře Maartena van Heemskercka s rytcem Philipsem Gallem a položil solidní základ velké oblibě tohoto typu námětu. Na počátku 17. století pak byly vydány další dvě grafické série: cyklus podle Maartena de Vos (1614), který poměrně těsně navazoval na van Heemskerckovu práci a tím druhým (a originálněji pojatým) byl cyklus Antonia Tempesty (1608). Přehlídka grafických listů z těchto tří cyklů je doplněna několika zajímavostmi ze sbírky Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

P1000648

Philips Galle (rytec), Maarten van Heemskerck (autor předlohy): Babylónské hradby (1572), lept

P1000680

Antonio Tempesta: Egyptské pyramidy (1608), lept

Kurátorka výstavy Petra Zelenková zvolila střídmou podobu expozice v jedné místnosti grafického kabinetu, ovšem výstava provází diváka celkem podrobně jednotlivými cykly a zdůrazňuje zajímavosti a souvislosti, které rozhodně stojí za pozornost. Ač je výstava svým rozsahem nevelká, byl k ní vydán malý katalog, jenž je v expozici rovněž přítomen k nahlédnutí. Poměrně úzce vymezené téma výstavy je v tomto případě výhodou, expozice nabízí nejen reprezentativní průřez dobovými grafickými cykly, ale i citlivý vhled do fascinujícího světa legendami opředených památek dávného starověku.

Text a foto: Lucie Šimánková

  • Národní galerie Praha
  • Schwarzenberský palác
  • baroko
  • historická grafika
  • renesance

Podobné články

  • Kameny v umění a umění v kamenech I. – Malující kameny

    Kámen v umění a umění v kamenech I. – Malující kameny

  • Jan Blažej Santini Aichel – Geometrie posvátného prostoru

    Jan Blažej Santini Aichel – Geometrie posvátného prostoru

  • Image Národní galerie Praha vychází z klasického externalismu

    Image Národní galerie Praha vychází z klasického externalismu

Dolákova 536/24, Praha 8
Tel. +420 777 800 383

Číslo účtu: 1035370305/5500

Copyright © 2021 České galerie.
Všechna práva vyhrazena! výstavy

Naši partneři

Podpořte nás

Nastavit cookies

 

vystavnik