Jiří Šalamoun: Od knižní ilustrace k Maxipsu Fíkovi a ještě dále

Letní výstava Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří! To mi věřte! v Museu Kampa představuje dílo Jiřího Šalamouna v plné šíři. Všestranný výtvarník je znám široké veřejnosti zejména jako autor výtvarné podoby Maxipsa Fíka. Expozice věnuje tomuto populárnímu večerníčkovému hrdinovi věnováno čestné místo a současně přináší průřez celou Šalamounovou tvorbou – knižními ilustracemi, plakáty i výtvarnými návrhy pro animovaný film. Výstavu je možné navštívit do 30. září 2021.

Kurátoři výstavy - Terezie Zemánková, Michaela Drtinová a Luboš Drtina – zvolili pro svůj záměr představit Šalamounovo dílo v rozsáhlé retrospektivě dvě velká nosná témata, a to tvorbu spojenou s ilustrací (a knihami) a tvorbu spojenou s filmem. Výstava samotná mapuje Šalamounovu knižní ilustraci zhruba od 70. let 20 století (například tituly jako J. F. Cooper - Poslední Mohykán, Charles Dickens - Kronika Pickwickova klubu, Saltykov-Ščedrin - Historie města Hloupětína, J. J. R. Tolkien - Hobit, E. A. Poe - Vražda v ulici Morgue) a soustředí se na odhalení všech aspektů ilustračního doprovodu knih. K vidění jsou proto jak vydané knihy, tak originální knižní ilustrace v roli uměleckého díla. V případě ilustrací se jedná o přípravné skici a nákresy, výsledné kresby a grafiky, a to včetně nepoužitých variant i související další tvorby, například volných litografií, které Šalamoun s oblibou zpracovával ve formě komiksu. Speciální pozornost je pak věnována ilustracím pro žánry krimi a horor, které patří k autorovým tematicky nejoblíbenějším. Kromě své práce výtvarníka a knižního grafika je Šalamoun autorem i dvou sbírek básní a jedné sbírky obsahující záznamy snů.

Sekce filmové tvorby je rozdělena na část soustředěnou primárně na Maxipsa Fíka a děti a na část věnovanou filmovým plakátům a další tvorbě pro animovaný film. Především se jedná o výtvarné návrhy a obrázkové scénáře, ale v expozici je pamatováno i na samotné promítání jednotlivých titulů, které jsou v expozici představeny (např. Sestřeničky). Sekce vyhrazená Maxipsu Fíkovi je orientována více na dětského návštěvníka, pro kterého je připraven malý dětský koutek s několika interaktivními hračkami, promítáním epizod večerníčku a samozřejmě i pastelkami, papíry a stěnou s vystavenými kresbami malých obdivovatelů večerníčkových hrdinů, kam je možné svůj obrázek přidat.

Jiří Šalamoun (nar. 17. dubna 1935 v Praze) patří k předním osobnostem české knižní ilustrace a animovaného filmu. Již od dětství projevoval výtvarný talent, který byl rozpoznán a podporován učitelem kreslení na gymnáziu, kde Jiří Šalamoun jako mladík studoval. V padesátých letech 20. století nastoupil na Akademii výtvarných umění, v druhé polovině padesátých let odjel studovat do tehdejší NDR a teprve po absolutoriu na Vysoké škole grafiky a knižního umění v Lipsku dokončil svá studia také na pražské AVU. V roce 1964 se oženil s německou výtvarnicí Evou Natus. V této době již pracoval jako grafik pro časopisy a knihy. Navrhoval nejen knižní obálky, ale i knižní úpravy pro nakladatelství Mladá fronta a Československý spisovatel. Od sedmdesátých let se umělec začal věnovat spolupráci s animovaným filmem. V druhé polovině sedmdesátých let vznikl také legendární večerníček o Maxipsu Fíkovi. V osmdesátých letech se rozpadlo Šalamounovo manželství s Evou Natus a jeho životní partnerkou se stala překladatelka Lena Rjurikovová, která jej propojila s prostředím českého disentu. V letech 1990 – 2003 pracoval Jiří Šalamoun jako pedagog na UMPRUM, kde byl vedoucím ateliéru ilustrace a knižní grafiky. Krátce po nástupu na UMPRUM byl jmenován profesorem a působil i v zahraničí jako hostující pedagog. V roce 2009 byl nominován na prestižní mezinárodní cenu Hanse Christiana Andersena, která je udělována spisovatelům a ilustrátorům knih pro děti. U příležitosti otevření výstavy v Museu Kampa uvedlo nakladatelství KAVKA na trh dosud nejucelenější publikaci věnovanou dílu Jiřího Šalamouna pod názvem Nic k zahození.

Text a foto: Lucie Šimánková

Fotografie z výstavy:

• výstava
• ilustrace
• kresba
• Museum Kampa
• Jiří Šalamoun