V rámci základního výzkumu provádí Národní ústav duševního zdraví studii, která může mnohé odpovědět na tuto otázku. „Experiment se týká uměleckých děl a empatické reakce na zobrazené postavy. Také jak to ovlivňuje míra znalostí a sebereflexe. Výsledky budou zajímavé jak pro oblast humanitního vědění, tak pro neurovědu z hlediska fungování velkých mozkových sítí,” říká docent Ladislav Kesner, který je vedoucí výzkumné skupiny Obraz, mysl a mozek.
Činnost skupiny představil v dřívějším rozhovoru Věda, média, umění: Obrazy mohou léčit i vyvolat genocidu
O průběhu zajímavého zkoumání se můžeme dozvědět přímo od dvou vědců, kteří experiment prováděli. Těmi jsou Petr Adámek a Dominika Grygarová a o svou zkušenost se podělí na přednášce v Experimentálním prostoru NoD dne 10. dubna 2018 od 18 hodin. Akci organizuje Linhartova nadace a Fokus Praha.
Od června 2017 proběhla pilotní studie, tedy zkouška funkčnosti za účasti pracovníků ústavu. Od října do prosince se prováděly již ostré testy za účasti dobrovolníků z řad veřejnosti. Celkem bylo provedeno 80 měření a vyprodukováno pět terabytů dat.
Dobrovolníci si nejprve prohlíželi 85 fotografií klasických výtvarných děl. Ta jsou vybrána tak, aby vzbuzovala emoce. Objevují se tu dramatické a vypjaté situace. Poté měli vybrat dvacet, které na ně zapůsobily nejsilnějším dojmem a dvacet, které naopak zapůsobily nejméně. Poté podstoupí měření, při kterém jsou jim znovu obrázky zobrazovány každý po dobu deseti sekund.
Pro měření se používají zejména dvě technologie — eyetracking a magnetická rezonance (fMRI). Oční pohyb zaznamenávají senzory a je možné sledovat jakou dobu se pohled upíral na které místo obrazu. Pomocí magnetického pole dokážou přístroje rozlišit míru okysličení krve v mozku a určit tím přesná místa aktivity. Podle takzvané konektivity sítí se pozná druh a síla emocí, které obraz vyvolává.
Další fáze experimentu zahrnuje domácí úkol, kdy si dobrovolníci nastudují fakta k předloženým dílům. Po týdnu proběhne měření znovu a vyhodnocuje se rozdíl vnímání na základě informovanosti. Do pokusů je zapojeno čtyřicet osob, z nichž polovina jsou laici a druhá polovina má vzdělání v oblasti umění. Výsledky studie tak mohou mimo jiné mít význam pro zjištění efektu vzdělávání.
