Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem připravila výstavu rané tvorby Zbyška Siona, který se již v době svých uměleckých počátků stal jednou z nepřehlédnutelných osobností soudobé české abstraktní i figurativní malby. Expozici Sionových obrazů a kreseb ze šedesátých a sedmdesátých let můžete navštívit do 31. října.
Zbyšek Sion (1938) vstoupil do českého výtvarného umění jako člen silné generace mladých umělců reagující na široký proud neformální abstrakce (abstraktní expresionismus, informel), který přibližně v období 1945-65 dominoval výtvarnému dění ve svobodném světě. Nutno dodat, že prosazení tohoto proudu v podmínkách tehdejšího Československa bylo opožděné a nesmírně komplikované, protože ideologové komunistického režimu až do poloviny šedesátých let zarputile potírali všechny abstraktní umělecké projevy. První společné vystoupení mladých protagonistů českého informelu se uskutečnilo v roce 1960 formou dvou Konfrontací – neveřejných, dnes legendárních výstav. Zbyšek Sion, v té době ještě student Akademie výtvarných umění, se zúčastnil výstavy Konfrontace II, která se konala v říjnu 1960 v ateliéru Aleše Veselého.
|
Obr. 2. Zbyšek Sion: Bez názvu, 1961-62, nitrolak, dřevo |
Obr. 3. Zbyšek Sion: Modrá struktura, 1962-63, akronex, juta, dřevo |
Období neformální abstrakce v Sionově tvorbě je možné vymezit poměrně krátkým časovým rozpětím 1960-63. Jeho informální projev, vyznačující se velkou mírou expresivity a robustnosti, lze blíže specifikovat jako materiálovou abstrakci. Umělec pracoval s temnou monochromní barevností, vysokými reliéfními strukturami a symbolickými kvalitami materiálu, používal email, akronex, jutu a další nemalířské hmoty. Tuto etapu jeho tvorby dobře reprezentují ukázky z cyklu Pod horizontem, rozsáhlého souboru zahrnujícího kresby tuší a temperou i malby. Do téhož období spadají rovněž malby Triptych II (1961) a Studie struktury (1962) nebo expresivní Modrá struktura (1962-63).
Polovina šedesátých let přináší v Sionově tvorbě radikální přelom, kdy se umělec obrací od neformální abstrakce k fantazijní figuraci. Současně z jeho maleb mizí monochromie a rostoucí váhu nabývá barevná kompozice obrazu. Zásadní povahu změny tvůrčího projevu lze dobře ilustrovat srovnáním dvou časově blízkých pojednání stejného námětu – kvaše Apokalyptická kobylka I (1963) a olejomalby Apokalyptická kobylka III (1965-66). K mimořádně umělecky zdařilým ukázkám této vrstvy Sionovy tvorby náleží malby Ve znamení hvězdy Pelyněk (1966) a Pád věže (1966-67).
|
Obr. 4. Zbyšek Sion: Apokalyptická kobylka III, 1965-66, olej, překližka |
Obr. 5. Zbyšek Sion: Ve znamení hvězdy Pelyněk, 1966, email, olej, sololit |
Vedle fantazijní figurace, často se obracející k archetypálním a biblickým námětům, rozvíjí Sion současně groteskní figurativní malbu, která pak převládne v následujících dvou desetiletích jeho tvorby. Figury ztrácejí pevné obrysy a nabývají amébovité podoby, jako by byly uhněteny z vosku a roztékaly se teplem. Mizení pevného tvaru záhy následuje ztráta koherence: Sionovy postavy se stávají figurami bez pevné kostry, které se po stažení z obalu kůže rozpadají na jednotlivé orgány a jejich části. Lidská těla, která se dříve neforemně roztékala, se nyní drolí v nesouvislé fragmenty, jako by byla zachycena v okamžiku počínající exploze. Vzhledem k intenzitě zkoumání podobných variant figurativního projevu lze v kontextu Sionova díla hovořit o svérázné estetice narušeného tvaru.
V kontrastu se zmíněnou nepevností tvarů a křehkostí těl nejsou Sionovy postavy pasivní, ale jednají v dramatických akcích – nejčastěji při zápase nebo na útěku. Lze to demonstrovat na obrazech Figura v pohybu (1966), Štvanci (1969), Zápasící dvojice (1967) či Život je boj (1971-72). Vyhroceným konfliktem mezi námětem a formou umělec stupňuje paradoxní a ironické vyznění svých maleb, v němž nechybí společensko-kritický osten. Za ikonické dílo této významné etapy Sionovy tvorby lze označit obraz Zápasníci (1976-77). Ke stejné linii náleží také série kreseb a maleb s náměty zahrady a skleníku, kde se anatomie lidských tváří a těl prolíná s morfologií dravě bujících rostlin – obrazy Pečlivý zahradník (1974) a Malý skleník (1977).
|
Obr. 6. Zbyšek Sion: Zápasící dvojice, 1967, akronex, tempera, tuš, papír |
Obr. 7. Zbyšek Sion: Zápasníci, 1976-77, akryl, tempera, papír na sololitu |
Aktuální výstava v Roudnici nad Labem nabízí reprezentativní výběr kreseb a maleb z rané tvorby Zbyška Siona. Omezení výběru na období šedesátých a sedmdesátých let zjevně souvisí s faktem, že právě tato etapa umělcovy tvorby je ve sbírkovém fondu Galerie moderního umění nejvíce zastoupena. Lze jenom litovat, že nebyla přijata ambicióznější koncepce retrospektivní výstavy, která by představila divákovi průřez celým Sionovým dílem, zahrnující rovněž abstraktní kosmologické vize z devadesátých let a tvorbu posledních dvou desetiletí, směřující k syntéze principů abstraktního a figurativního projevu.
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: autor (1-6), Galerie moderního umění v Roudnici n. L. (7)
