Od února do října 2023 bude žít Mnichov v květinovém opojení. Květiny a jejich význam pro lidský život jsou společným tématem výstav, koncertů, divadelních představení a dalších kulturních akcí v rámci festivalu Flower Power. Jeho součástí je i výstava Symmetrie der Natur (Symetrie přírody) českého fotografa Daniela Kreissla, která probíhá v Českém centru v Mnichově do 3. března 2023.
Daniel Kreissl ve svých fotografiích zkoumá nejen krásná, ale také tajemná, možná i nebezpečná zákoutí přírody. Pro jeho tvorbu je charakteristická nejen tematizace květin, spletí kořenů a větvoví ale především způsob, jakým se svými motivy zachází. Ústřední místo v expozici zaujímá cyklus „katedrál“, v němž umělec na principu zrcadlení vytváří struktury podobné krouženým gotickým klenbám. Zvětšené na velký formát přenášejí diváka do jiného místa i času a evokují pohled do klenby trojlodí svaté Barbory v Kutné Hoře či jiných pozdně gotických kostelů. Tento dojem posilují i sloupy výstavního prostoru, které umělec polepil fotografiemi květů magnólie a učinil je tak součástí expozice. Stojí-li divák před fotografiemi z cyklu „katedrál“, sloupy se mu s nimi volně propojují a vytvářejí dojem sakrálního prostoru.
|
Obr. 2. Daniel Kreissl: Bez názvu, symetrická fotografie, 2020 |
Obr. 3. Daniel Kreissl: Bez názvu, symetrická fotografie, 2020 |
Protipólem vážnosti, majestátnosti a lehkého patosu „katedrál“, jsou ambivalence, grotesknost a humor, přítomné v jiných Kreisslových fotografiích. Pozornost diváka jistě upoutá „medvěd zvedající činku“, jenž vyvstává z růžových květů sakury, které jsou ztělesněním asijské estetické představy o křehkém a krásném. Ze stejného motivu drobných růžových kvítků vychází další fotografie, kde ve středu kompozice číhají ostré zraňující zuby hrozící nebezpečím.
|
Obr. 4. Daniel Kreissl na výstavě Symetrie der Natur v Českém centru v Mnichově, 2023 |
Obr. 5. Daniel Kreissl: Bez názvu, symetrická fotografie, 2020 |
Zrcadlením struktur vznikají nejen podoby groteskní, ale i děsivé: přízraky, démoni a přírodní božstva. Vznik víry v démony souvisí s magickým pojetím světa, zejména projekcí strachu do různých přírodních jevů, tedy s personifikací či animizací. Také ve slovanské mytologii jsou démoni nižší entity, které jsou spojeny především s přírodními jevy. Tím se dostáváme od historie k mýtům a legendám dávné pohanské minulosti. S tématem souvisí i fotografie Zkamenělého pastýře, největšího menhiru v Čechách, a pohledy na posvátné duby.
|
Obr. 6. Daniel Kreissl: Bez názvu, symetrická fotografie, 2019 |
Obr. 7. Daniel Kreissl: Bez názvu, symetrická fotografie, 2019 |
Kromě uměle vytvořených symetrií představuje Daniel Kreissl i symetrie přírodě vlastní, vznikající zrcadlením na vodní hladině. Zvláště sofistikovaným „zrcadlením“ je pak prolínání snímku motýlích křídel se snímkem minerálu labradorit. Je to na první pohled překvapivá spojnice, avšak z estetického hlediska nejsou motýlí křídla a polodrahokamy od sebe příliš vzdáleny, jak to vyložil ve svých spisech francouzský filosof Roger Caillois, člen surrealistické skupiny. Obloukem se tak dostáváme ke Kreisslovu prvotnímu východisku – surrealismu, jehož principy fotograf ve své tvorbě stále uplatňuje. Přesvědčí nás o tom třeba houba, která díky svému zabarvení vypadá jako neskutečná, ale ve své existenci je překvapivě pravdivá.
|
Obr. 8. Daniel Kreissl: Zkamenělý pastýř, fotografie, 2018 |
Obr. 9. Daniel Kreissl: Posvátný dub, fotografie, 2018 |
Kreissl bere svého diváku na cestu přírodou, na cestu do historie, ale i na cestu do nitra sebe sama. Co v jeho fotografiích spatříme, záleží v prvé řadě na naší osobní imaginaci. Autor se také projevuje jako fotograf-malíř, kladoucí velký důraz na barevný kolorit svých snímků. Pracuje s barevným nasvícením, jež někdy obraz posouvá do pastelových, jindy do sytých výrazných tonalit. Tím přibližuje fotografii malířskému dílu.
|
Obr. 10. Daniel Kreissl: Zrcadlení, fotografie, 2018 |
Obr. 11. Daniel Kreissl: Morpho menelaus, fotografie, 2019 |
Výstava Daniela Kreissla navozuje otázku, jakou úlohu má fotografie v dnešním světě. Žijeme v době, kdy se fotografie svou všudypřítomností devalvuje a současně díky programům jako photoshop ztrácí věrohodnost. Zároveň se však stává na úkor slova hlavním komunikačním nástrojem sociálních sítí. Obrazy jsme ovládáni a současně vytváříme obrazy své vlastní reality. Fotografií dokonce určujeme i vlastní identitu navenek, pro své „přátele“ či „followery“. Asi nezbývá než konstatovat to, co platí pro všechna umělecká díla bez rozdílu. Umění musí mít „něco navíc“, přidanou hodnotu, která je činí uměním. A právě do této kategorie spadají i fotografie Kreisslovy.
Text: Eva Čapková
Foto: archív umělce (1-3, 5-11), autorka (4)
