Recenze: Unikátní výstava ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou

Událostí roku může být bezesporu označena výstava Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda, kterou po více než ročním odkladu připravila Alšova jihočeská galerie ve svých výstavních prostorách Zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou. Díla ruské avantgardy v tak velkém rozsahu a kvalitě budou v České republice představena vůbec poprvé. Unikátní kolekce pochází ze sbírky Muzea umění v Jekatěrinburgu a bude divákům zpřístupněna od 1. května 2021.

Jedinečná kolekce Muzea umění v Jekatěrinburgu byla ve své době budována za účelem mapovat avantgardní tendence v Rusku v letech 1910 - 1920. Výstava je proto i dnes v AJG představena především jako zajímavý kulturně-historický celek. V souboru 42 sbírkových předmětů, z nichž bude prezentováno 36 děl, je čitelných několik stylových východisek, které v letech 1910 - 1920 tamním uměním rezonovaly - fauvismus, kubismus, kubofuturismus, neoprimitivismus, rayonismus, suprematismus a konstruktivismus. Návštěvník výstavy tak může spatřit díla malířů dnes legendárních skupin Kárový spodek a Oslí ocas, které mají pro Rusko stejný význam jako pro Česko Osma. V Károvém spodku (1910 - 1917) byli sdruženi především tvůrci rozvíjející fauvistické tendence a kubismus. Plejádě dominují Michail Larionov, Natalia Gončarovová, Petr Končalovskij, Aristarch Lentulov, Ilja Maškov, Alexander Kuprin, Alexander Osmerkin, Robert Falk, Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič. Souběžně s aktivitami Kárového spodku nicméně dochází k vymezování proti vlivu západního umění. Výsledkem je secese některých členů a založení skupiny Oslí ocas (1911), jejíž autoři směřují k neoprimitivismu a specifické verzi ruského futurismu - rayonismu (především Michail Larionov, Natalia Gončarovová a Kazimir Malevič). Poté, co vyvrcholily spory na ruské kulturní scéně a Michail Larionov a Natalia Gončarovová přesídlili v roce 1914 do Paříže, se stal vůdčí osobností Kazimir Malevič. Ten nejdříve invenčně transformoval podněty kubismu a futurismu, aby následně společně s Ivanem Kliunem přišel s myšlenkami suprematismu, které formuloval formou manifestu v roce 1915. Malevič svým příkladem dokázal ovlivnit velké množství umělců, z nichž patří k nejzajímavějším Olga Rozanová, Ljubov Popová, Naděžda Udalcová, Sergej Senkin, Ivan Puni nebo Alexander Rodčenko.

Všichni výše jmenovaní autoři jsou zastoupeni na výstavě v těch nejlepších ukázkách. Mezi naprosté unikáty světového umění patří Suprematismus od Kazimira Maleviče z roku 1915, Kompozice Alexandra Rodčenka (1919) či Rozměrná Improvizace 217 Vasilije Kandinského. Vývojové tendence ruské avantgardy jsou zřejmé také v několika dílech jednoho umělce. Průkopník ruské moderny Michail Larionov je tedy zastoupen jak fauvisticko-expresivní Ulicí v provincii (1910) tak neoprimitivistickou kompozicí Židovská Venuše (1912). Na vzájemné ovlivňování pak ukazuje třeba tvorba Olgy Rozanové, která je na výstavě zastoupena třemi díly z různých období. Portrétem sestry, která je takřka pandánem k Larionově aktu i suprematistickými pracemi již nakročenými ke konstruktivismu.

Alšova jihočeská galerie – Zámecká jízdárna