Recenze: (Expanze) Do prostoru – výstava Josefa Hampla v Kutné Hoře

Výstava nazvaná Do prostoru reflektuje autorovo prostorové uvažování, které projevuje nejen v kolážích, ale i ve svých grafikách a kresbách od samého počátku. Průnik do otevřeného volného prostoru charakterizuje v konkrétním i přeneseném významu Hamplovo dílo. Konkrétně pak jednu z jeho poloh na výstavě dokládají i fotografické záznamy z landartových akcí.

Výstava je uspořádána k výročí sametové revoluce 1989.

Počátky tvorby Josefa Hampla byly spojeny s „Vysočanským okruhem“, strukturální tvorbou a vlivem osobnosti a přítele Vladimíra Boudníka. Hampl se brzy od Boudníkova vlivu odpoutal, aby nalezl jedinečnost vlastní umělecké práce. Experimenty s grafikou, moment procesu a zájem o strukturu však zůstaly určující pro celou autorovu tvůrčí cestu. Struktury, projev materie, vnímal současně jako záznam univerzálního řádu. Postupně nabyly konkrétně-konstruktivního charakteru, přičemž současně reflektují organický charakter krajiny. Z uměleckého světa mu byla blízká skupina Zero (která vznikla v Německu v padesátých letech jako alternativa k informelu) a z českých umělců zejména Jiří Kolář. Vztah ke krajině demonstroval na četných neoficiálních akcích a instalacích v přírodě během sedmdesátých a osmdesátých let (např. Šárka 77, 1977; Chmelnice, Mutějovice, 1983), při tom základem jeho tvorby zůstává práce s papírem. Od konce sedmdesátých let vzrostl jeho zájem o kresbu. V osmdesátých letech pro Hampla nastává mimořádné tvůrčí období, ve kterém však tvořil především „do šuplíku“. Kombinoval grafiku, kresbu, koláž, novým a autentickým procesuálním prvkem bylo prošívání papíru na šicím stroji. Na šité koláže navázal v monumentálním formátu šitými kolážemi na plátně v letech devadesátých. Hampl své inovátorské postupy a techniky zpracovával v rozsáhlých sériích a k tématům se opakovaně vracel. Tvorba je pro Hampla otevřený proces.