Kino Sokol zahájilo výstavu haptických obrazů, která potrvá do konce ledna 2019. Tvorba pro nevidomé a slabozraké při zpřístupňování uměleckých děl, památek a informací je posláním spolku Vide manibus. Neobvyklý zážitek ze spojení hmatu a zraku však mohou mít i vidící návštěvníci.
„Spolek vznikl tak, že kamarádi grafici vykonávali civilní službu v Knihovně a tiskárně Karla Emanuela Macana. Poté chtěli své dva zájmy skloubit a začali vyvíjet techniku pro ilustrování knih pro nevidomé,” popisuje předsedkyně spolku Zuzana Landsingerová. Zmíněnou tiskárnu založil již v roce 1918 nevidomý hudebník Karel Emanuel Macan a ta nyní působí pod ministerstvem kultury.
Vide manibus se tak specializuje na reliéfní grafiku. První větší zakázkou byla výroba plastických obrazů akvárií s mecenášskou podporou galerie U prstenu. Dále se podařilo získat granty na práce pro veřejné instituce. Například obrazový průvodce Českým rájem pro děti, orientační plán hradu Buchlov a kolekce památek UNESCO pro Národní památkový ústav, průvodce městy Cheb a Karlovy Vary. Nyní vzniká zpracování prohlídkové trasy pro nevidomé skanzenem v Březových Horách. Prolíná se v nich klasické a braillovo písmo s plastickými obrázky.
Technika vychází z klasického způsobu reprodukcí grafických reliéfů pomocí papírových modelů, na které se lisuje nahřátá plastová vrstva. „Pro odlišení barev se používají různé struktury povrchu. V braillově písmu se připojuje hmatová legenda,” popisuje Zuzana Landsingerová. S přechodem na modernější 3D tisk se zatím nepočítá, protože dosavadní metoda je výhodnější pro reprodukci. Papírová forma vydrží až tři tisíce výlisků.
Část týmu Vide manibus se věnuje architektuře, další dělají hmatové plány či ilustrace pro děti. David Linek spolupracoval na hmatovém přepisu některých obrazů v Galerii Středočeského kraje v Kutné hoře. V reliéfech jsou zpracované rovněž nejrůznější objekty, například Doupovská madona nebo kašna v České lípě, ale i dopravní prostředky a prehistorická zvířata.
