Památník ticha na bývalém nádraží Praha Bubny zahájil venkovní expozici galerie Vrstvy paměti. Připomínka tragédie holocaustu a lepší společná budoucnost je posláním vznikajícího muzea. Instalace tu bude nejméně do konce listopadu a již 16. října proběhne několik veřejných akcí pod souhrnným názvem Bubnování pro Bubny.
Památník ticha na bývalém nádraží Praha Bubny zahájil venkovní expozici galerie Vrstvy paměti. Připomínka tragédie holocaustu a lepší společná budoucnost je posláním vznikajícího muzea. Instalace tu bude nejméně do konce listopadu a již 16. října proběhne několik veřejných akcí pod souhrnným názvem Bubnování pro Bubny.
Kurátorka Ivana Brádková vymyslela koncepci nejnovější podoby využití exteriéru nádražní budovy. “Díky za uměleckou odvahu vystavujících. Za nejdůležitější považuji limity našeho života, limit smrtelnosti, ztráty, zkázy… to co zažívali lidé, když vstoupili do prostoru, po kterém již nebyla budoucnost. Zabstrahovali jsme historickou pravdu a limit zkázy jsme nastavili i pro vystavená díla,” uvedla při zahájení Ivana Brádková. Předměty má ničit příroda, ale mohou je měnit či dotvářet kolemjdoucí.
Nejznámnějším dílem je Jákobův žebřík od Aleše Veselého. Další objekty mají spíše dočasný charakter. Jejich zkáza má být součástí veřejného dialogu. Lenka Hájek Kristiánová je autorkou Duší na perónu. Daniel Pešta vytvořil mýdlové sochy, které postupně rozmočí déšť. Martin Janíček vybudoval dvanáctimetrovou instalaci jako nemocný systém. Kryštov Kaplan dodal objekt v němž se mohou diváci uzavřít. Již v červnu vznikla kolektivní malba projektu Jamming.
Nádražím Praha Bubny prošlo padesát tisíc lidí na cestě do koncetračních táborů a většina z nich se nevrátila. Památník ticha usiluje o kulturní připomínku těchto událostí. Vzděláváním a osvětou chce předejít jejich opakování. Má tu vzniknout dva a půl tisíce metrů čtverečních výstavních ploch. Změní se však i široké okolí. Někdejší brownfield nahradí městská zástavba a budoucí hlavní třída by mohla nést jméno sira Nicholase Wintona.
