Galerie Jaroslava Fragnera pořádá do 24. listopadu 2017 výstavu Veřejný prostor CZ. Profesor dějin architektury Petr Kratochvíl při zahájení zdůraznil význam veřejného prostoru pro demokracii. Záměr parkovacích ramp na Václavském náměstí označil za zločin proti městu. Přesto je výstava zaměřena na pozitivní příklady, i když jsou v České republice v menšině.
Galerie Jaroslava Fragnera pořádá do 24. listopadu 2017 výstavu Veřejný prostor CZ. Profesor dějin architektury Petr Kratochvíl při zahájení zdůraznil význam veřejného prostoru pro demokracii. Záměr parkovacích ramp na Václavském náměstí označil za zločin proti městu. Přesto je výstava zaměřena na pozitivní příklady, i když jsou v České republice v menšině.
Nejhlubší smysl veřejného prostoru má být setkávání a komunikace. Významný americký sociolog Richard Sennett uvádí, že veřejný prostor slouží pro setkávání s odlišnostmi. Dává nám možnost porovnat vlastní zkušenost s dalšími lidmi, poznat jiná etnika a náboženství, naučit se respektovat cizí lidi, přestože je neznáme. “To souvisí s lidskými a osobnostními právy a tahle role veřejných prostorů trvá. Po úspěchu xenofobních stran ve volbách si myslím, že bychom demokracii měli obhajovat a využívat k tomu veřejný prostor politiky i měst,” vyzývá profesor Kratochvíl.
Ve výstavním sále jsou představeny pozitivní příklady řešení městského prostoru v České republiky. “Došlo k velkému úklidu městských jader. Byla nově upravena, získala nové povrchy, mobiliář. Zajímavé jsou i parky, které jsou mnohem aktivněji využívány. Většina byla z 80 - 90 % financována z prostředků Evropské unie. Tak mne někdy napadá, jak by asi tahle země vypadala bez osmdesáti miliard, které sem ročně z EU doputují," říká Petr Kratochvíl. Za další pozitivní příklady uvádí revitalizaci bývalých průmyslových areálů ve Vítkovicích nebo v pražském Karlíně. Ve veřejném prostoru se také začíná angažovat mnoho občanských iniciativ. Přestaveny jsou jak konvenční umělecké intervence, tak spontánní.
Ve videoprojekci jsou zachyceny převažující negativní trendy. “Obecně můžeme mluvit o nevyváženosti veřejného a soukromého zájmu. Bez toho nemůže vzniknout kvalitní veřejný prostor,” upozorňuje Petr Kratochvíl. Komplexní přístup k městu, jaký je vidět například v Litomyšli, je bohužel spíše výjimečný. V okrajových částech je uměleckých intervencí málo a historická centra se naopak mění ve skanzeny.
Nedaří se řešit problém automobilismu. “Někde dokonce vycházíme automobilům stále vstříc více, než jiným druhům dopravy a pěším. Proto je také před galerií položen červený koberec, jeho plocha odpovídá jedné z ramp, které mají být vykopány na Václavském náměstí k podzemním garážím. Považuji to za zločin vůči městu,” řekl Petr Kratochvíl.
