Následkem protiepidemických opatření vlády zůstaly naše galerie o vánočních svátcích uzavřené a termín jejich opětovného otevření je v prvních dnech nového roku stále nejasný. Zatímco diskuse ekonomických dopadů lockdownu je v médiích na denním pořádku, o jeho dopadu na kulturní život a zvláště na působení galerií je slyšet málokdy. Přinášíme proto stanovisko ak. mal. Miroslava Kovala k uzavření galerií, vyjádřené v dopise adresovaném 20. prosince 2020 ministru kultury a ministru zdravotnictví.
Vážený pane ministře, v posledním briefingu jste se okrajově zmínil o možných úpravách pravidel v protiepidemickém systému. Nevím, došla-li k Vám moje předchozí prosba. Jde o výstavy galerií nekomerčního charakteru, od čtvrtého stupně systému nařízením uzavřené. Jednu z nich jako dramaturg jejího programu a externí spolupracovník Domu kultury v Šumperku mám na starosti už šestadvacet let. Chápu vážnost situace, ale podobné galerie rozhodně nejsou místem k jejímu zhoršení a není žádný rozumný důvod je uzavírat.
Neznám místo (mimo domova) bezpečnější než je výstava bez oželitelné vernisáže, navštívená jednotlivě, s rouškou a dodrženým odstupem, mlčky a dotýkaná pouze očima, bez dotyku rukou, kromě madla dveří a u nich s přichystanou desinfekcí k použití. Nehrozí ani nákaza ve veřejné dopravě. Návštěvníci přicházejí pěšky, přijedou na kole, vzdálenější autem, kterým odjedou. I vstup je bezpečný, přes malý vestibul přímo z parku a jedinou překážkou je tak v jakémkoli stupni zákazů bezdůvodně uzavřená galerie.
Bez přehodnocení povahy galerie a jejího uznání jako bezrizikového místa, bude se znovu drolit nový celoroční plán složitě dojednaných dalších dvanácti výstav roku 2021, pro který opět žádám i grant MKČR. S otevřenou galerií bez jakýchkoli doprovodných akcí jsem schopen dodržet jeho podmínky v plném rozsahu. Nepotřebuji kompenzaci finančních ztrát, jde mi o ztracené a zbytečně promarněné výstavy.
Probíhají nepřetržitě v jediném časově i prostorově plně využitém programu. Mám připravenu lednovou a dokončuji práci na únorové, s vědomím, že nevím, bude-li možné je veřejnosti otevřít. Galerie má tu už pevné místo a je pro své autory i stálé návštěvníky jednoznačně důležitá. Prosím o vstřícnost. Ani Vy přece nevěříte, že nepřijde další, třetí, čtvrtá vlna… a proto naléhavě prosím o porozumění, protože zavřená galerie rozmetá souvislý celoroční program její už 27. sezony. Ve své menšinovosti je galerie nejzranitelnější. Je bezbranná, „něco musíme zavřít“ – a tak to nejméně rizikové?
Miroslav Koval, dramaturg Galerie Jiřího Jílka v Šumperku