Od 13. října do 20. ledna bude přístupná výstava Hollar dnes, která je vyvrcholením oslav stého výročí Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Nejstaršímu vystavujícímu je 95 let a nejmladšímu 26 roků. Před zahájením byla v Soukenické ulici byla uctěna památka Václava Hollara u jeho busty na rodném domě č.p. 1194.
Od 13. října do 20. ledna bude přístupná výstava Hollar dnes, která je vyvrcholením oslav stého výročí Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Nejstaršímu vystavujícímu je 95 let a nejmladšímu 26 roků. Před zahájením byla v Soukenické ulici byla uctěna památka Václava Hollara u jeho busty na rodném domě č.p. 1194.
Kromě návštěvy výstavy v Obecním domě se můžete zúčastnit také worshopů v Národním technickém muzeu a vyzkoušet si různé grafické techniky. V rámci Roku grafiky vydal spolek Hollar čtyři katalogy, poštovní známku, ve spolupráci s Českou národní bankou i pamětní minci. Činnost spolku se soustřeďuje zejména v galerii Hollar na Smetanově nábřeží. Aktuálně tam najdeme výstavu Čtvrtý rozměr od Lubomíra Přibyla. Za vedením galerie a další výkonnou prací stojí tajemnice spolku Kateřina Slezáková.
Historička Blanka Stehlíková shrnula činnost Hollaru, kterou sleduje od svých dvanácti let, tedy od roku 1945. Spolek vznikl při národním obrození ještě za první světové války. Umělecká grafika se tehdy učila zejména ve Vídni a Drážďanech. Již v roce 1910 se ale podařilo založit grafickou školu v Praze pod vedením Maxe Švabinského. Prvních členů výtvarného spolku bylo patnáct a vedl je František Šimon. Mezi výtvarníky tehdy existovaly dva proudy - konzervativních secesních grafiků a anarchistických protimonarchistických kreslířů. Po vzniku nového státu začalo mnoho z nich ovlivňovat obecný vkus vytvářením mincí či známek. V roce 1939 měl spolek čtyřicet členů a získal vlastní výstavní síň. Po válce nastal nový rozkvět, nabírání členů a obnovení besed a časopisu. Přidávaly se také ženy. V roce 1966 proběhla mezinárodní výstava Praga 66 rovněž v Obecním domě. Poslední výstava za totality pak byla v roce 1971 v Mánesu. Od roku 1972 nemohl spolek vyvíjet činnost a ta byla obnovena až po roce 1989.
Jeden z pamětníků, který se stal členem spolku v roce 1969, je Vladimír Suchánek. Připomenul jak v sedmdesátých letech komunisté z galerie Hollaru udělali pamětní síň Julia Fučíka. Bývalý členové spolku se pak scházeli alespoň neoficiálně na výletech a večírcích. Na jaře v roce 1989 vznikl výbor pro obnovení činnosti a v říjnu 1990 se uskutečnila výstava ve Špálově galerii. Po navrácení galerie Hollar přišla také nová generace členů.
