umeni slouzi bohuVýstava Víra a umění je výsledkem dlouhodobé spolupráce židovské, muslimské a křesťanské obce v České republice. Ukazuje prolínání i jedinečnost kultur a příklady společného soužití. Její organizátoři hledají společnou řeč stoupenců různých náboženství. Od 27. června do 16. července 2017 je v centru Alfirdaus (Na Košince 1a, Praha 8) přístupná mezi 15 a 20 hodinou. Vstupné je dobrovolné.


 

Výstava Víra a umění je výsledkem dlouhodobé spolupráce židovské, muslimské a křesťanské obce v České republice. Ukazuje prolínání i jedinečnost kultur a příklady společného soužití. Její organizátoři hledají společnou řeč stoupenců různých náboženství. Od 27. června do 16. července 2017 je v centru Alfirdaus (Na Košince 1a, Praha 8) přístupná mezi 15 a 20 hodinou. Vstupné je dobrovolné.

Jednu část výstavy tvoří ukázka židovských kaligrafií. Umění krasopisu odkazuje také na skutečnost, že v židovském náboženství podobně jako v islámu byla omezení zobrazování živých bytostí. Zdrženlivé je v této oblasti i evangelické křesťanství. “Dívat se na to, co vytvářejí vyznavači jiného náboženství, je jednou z cest, jak mít radost z jinak smýšlejících lidí a těšit se spolu s nimi,” uvedla religionistka Ruth Jochanan Weiniger.

Umění v islámu je na výstavě zastoupeno hlavně architekturou a kaligrafií. Monumentální stavby mešit v charakterickém stylu pro různé části světa. Jsou tu prezentovány příklady prolínání náboženství. Córdobská mešita ve Španělsku byla původně kostelíkem, kde se nějakou dobu modlili křesťané a muslimové společně. Následně byl odkoupen a přestavěn na mešitu. V šestnáctém století byla mešita přestavěna na katedrálu.

Pro naše prostředí jsou překvapením představitelé moderního kaligrafického umění, které se rozvinulo na základě tradičních kořenů a stalo se svébytnou součástí současného výtvarnictví. Tito tvůrci obvykle mají nejen umělecké vzdělání, ale také hlubokou znalost klasické kaligrafie.

Fotografie starých evangelických obrazů jsou doplněny o historické předměty užívané ke křesťanským rituálům. Mikuláš Vymětal, evangelický farář z Berouna uvedl, že podle něho se současné postavení muslimů v naší zemi dá přirovnat k době po Tolerančním patentu, kdy protestanté sice již opustili ilegalitu, ale stále byli různě omezováni.

Organizátoři akce zdůrazňují dlouhodobou spolupráci. Znají se například z pražského hlavního nádraží, kde se jednotlivé církve střídají v rozdávání jídla lidem bez domova. Člen muslimské obce Eknaifith Bader připomíná, že cílem víry je dojít smíření. Zakladatel centra Alfirdaus současně vede jazykovou školu a pravidelně přispívá na pomoc sociálně potřebným.

Historička Zuzana Schreiberová zastoupila na vernisáži příslušníky židovské víry. Upozornila například, že i v Praze je Jeruzalémská synagoga vystavěna v arabském maurském slohu. “S panem Baderem jsem se poznala při pomoci uprchlíkům. Jsem pyšná na to, jak se židovská obec staví k uprchlické krizi. Rabín Sidon se ostře ohradil narážkám prezidenta Zemana vůči muslimům. Jako historička vidím, že nálepkování muslimů bohužel začíná připomínat třicátá léta,” říká Zuzana Schreiberová. Podle ní je seznamování s jinými kulturami nejlepším prostředkem proti strachu.

Snem Eknaifitha Badera je vybudovat muzeum islámu. Výstava tak může být malým krokem k tomuto snu. Ostatně například v Berlíně je Muzeum islámského umění součástí státní muzejní instituce. Muzeum islámu najdeme také ve Vídni nebo v židovské části Jeruzaléma.

Dalším projektem náboženské spolupráce by mohla vzniknout výstava o svatých knihách.