U příležitosti státního svátku zahájilo Muzeum Kampa výstavu Emil Filla a surrealismus, 1931 - 1939. Vrchol autorovy tvorby poznamenal vzestup nacismu, který Filla i ve své tvorbě kritizoval a prošel nejtěžšími koncentračními tábory. Kromě výtvarného umění působil také jako diplomat a v exilu přispěl k založení Československa.
U příležitosti státního svátku zahájilo Muzeum Kampa výstavu Emil Filla a surrealismus, 1931 - 1939. Vrchol autorovy tvorby poznamenal vzestup nacismu, který Filla i ve své tvorbě kritizoval a prošel nejtěžšími koncentračními tábory. Kromě výtvarného umění působil také jako diplomat a v exilu přispěl k založení Československa.
Kurátorem je Karel Srp a jde o jeho pátý projekt v Muzeu Kampa. Celkem je tu přes padesát Fillových obrazů. Koncept jeden a devět představuje jedno dílo Emila Filly a devět dalších autorů, kteří jsou s jeho dílem konfrontováni. “Práce Emila Filly ze třicátých let jsou trochu podceňovaná. V českém surrealismu by bez Emila Filly a jeho organizační pomoci nevznikla skupina s tak širokou odezvou,” říká Karel Srp.
Ve sledovaném období byl umělec padesátníkem. K jeho padesátinám v roce 1932 proběhla výstava v budově Mánes. “V té době si také uvědomil, že je svou prací trochu osamocený a je třeba vtáhnout do děje mladší generaci. Proto vystavil i autory, kteří byli o dvacet mladší. S nimi se také přátelil a jejich impulsy do své práce přejímal,” uvádí Karel Srp. Byl otevřený k přátelství s Toyen, Jindřichem Štýrským a třeba Vítěslavem Nezvalem či psychoanalytikem Bohuslavem Broukem.
Výstava je koncipována jako jedna velká obsáhlá vlna, která přes napětí končí tragédií, kdy autor maluje své monumentální obrazy před odvlečením do koncentračního tábora. Jeho poslední obraz Válka již tehdy nebylo možné z cenzurních důvodů vystavit.
Emila Filla se narodil v roce 1882 v Chropyni. Nedostudoval AVU kvůli nesouhlasu s konvenčními metodami. Byl členem výboru SVÚ Mánes a měl značný vliv na výběr výstav. V exilu pomáhal se založením Československa. Pracoval na ministerstvu zahraničí a byl také autorem teologických studií o umění. Prošel koncentračními tábory v Dachau a Buchenwaldu. Zemřel v roce 1953 na infarkt. V roce 1998 byl vyznamenán řádem T. G. Masaryka in memoriam.
