Významná sochařka se dosud nedočkala podobné úcty jako její souputník Josef Sudek. Ateliér, ve kterém strávila přes půl století až do smrti, postupně pustne. Umělci bijí na poplach a rodina sochařky bojuje o záchranu génia loci, který starosta Prahy 1 nazývá boudou na nářadí. Odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR zatím vede správní řízení o prohlášení za kulturní památku.
Významná sochařka se dosud nedočkala podobné úcty jako její souputník Josef Sudek. Ateliér, ve kterém strávila přes půl století až do smrti, postupně pustne. Umělci bijí na poplach a rodina sochařky bojuje o záchranu génia loci, který starosta Prahy 1 nazývá boudou na nářadí. Odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR zatím vede správní řízení o prohlášení za kulturní památku.
Objekt se nachází v zahradě domů pod Petřínem na Praze 1. Průchod k němu je z domu Újezd 29. Majetkově náleží k domu Újezd 23, který patří Městské části Praha 1. Uvažuje se o jeho prodeji a vzhledem k tomu, že sám ateliér není zanesený v katastru, tak hrozí jeho demolice. "Praha 1 bude čekat na vyjádření Ministerstva kultury, zda ateliér, kde tvořila paní sochařka Hana Wichterlová, prohlásí za kulturní památku. Do té doby nebude Praha 1, jako vlastník objektu, projednávat ani jeho prodej ani případnou správu a s tím spojenou opravu," sdělila tisková mluvčí městské části Veronika Blažková.
Jak a kdy rozhodne ministerstvo zatím není jisté. “Každý případ prohlášení za kulturní památku s sebou nese jiné nároky na získávání validních podkladů, odborných posudků, dalších stanovisek místně příslušných orgánů památkové péče, nese jiné nároky na šetření na místě a podobně. Proto nemohu zatím předjímat, kdy a jak řízení skončí, tedy zda bude či nebude ateliér paní sochařky Wichterlové prohlášen za kulturní památku,” uvedla mluvčí Ministerstva kultury ČR Simona Cigánková.
Rodina zesnulé sochařky jedná o zachování budovy od roku 2009. “Podařilo se nám domluvit se s Galerií hl. města Prahy na zpřístupnění a provozování mini galerie. Zároveň jsme získali předběžný příslib zafinancování rekonstrukce od Magistrátu hl. m. Prahy,” uvádí v prohlášení. Přesto však rada Prahy 1 vypověděla restaurátorce Zuzaně Wichterlové v roce 2016 smlouvu o pronájmu.
S prodejem barokního domu Újezd 23 a přilehlého ateliéru nesouhlasí opoziční zastupitelé. Například Petr Kučera ze Strany zelených se chystá proti záměru vystoupit na záříjovém zasedání. To ostatně koresponduje s odborným posudkem, který si městská část nechala zpracovat. Bytový dům totiž již kulturní památkou je a v posudku se uvádí: “Uvažovaný způsob využití by měl akcentovat historickou a architektonickou jedinečnost objektu. Doporučujeme zvolit způsob využití, který by umožňoval přístup veřejnosti jak do vlastního objektu, tak do zahradního ateliéru. Optimální se jeví využití, při kterém by genius loci objektu spolupůsobil s jeho využitím (např. jako muzeum, galerie nebo obdobné kulturně společenské využití)”. Tento posudek také stanovuje předpokládanou nutnou investici do obnovy ateliéru na téměř deset milionů korun. Dalších třicet milionů si pak vyžádá rekonstrukce bytového domu.
V mnoha ohledech srovnatelný je ateliér fotografa Josefa Sudka, který byl za kulturní památku prohlášen v roce 1990. Autor zde tvořil téměř padesát let. Nachází se prakticky přes ulici od ateliéru Hany Wichterlové na Újezdě. Ta v něm působila plných pět a padesát let. Podobné je prostředí samostatného domečku na zahradě ve dvoře činžovních domů. Rovněž stavba s nezbytnou prosklenou stěnou pro průnik denního světla. Obě místa byla prostorem pro inspirativní setkání předních umělců. Josef Sudek také vytvořil v ateliéru Hany Wichterlové cyklus fotografií Zahrádka paní sochařové z roku 1953. Pro vyhlášení kulturní památkou hovoří i fakt, že jedná o původní stavbu, zatímco Sudkův ateliér byl po požáru v roce 1985 rekonstruován jako replika.
Hana Wichterlová se narodila 2. března 1903 v Prostějově. Vystudovala Akademii výtvarných umění v letech 1919–1925. Pět let žila v Paříži. Byla členkou Spolku výtvarných umělců Mánes. Patřila mezi nejvýznamnější české sochaře meziválečné avantgardy. Přestože v roce 1968 získala titul zasloužilý umělec, směla svobodně vystavovat většinou jen po válce a pak v šedesátých letech. Zemřela 29. srpna 1990. Do konce života, posléze již na vozíku, žila a tvořila v ateliéru na Újezdě, který obývala od roku 1935. Zajímavou vzpomínku najdete také na webu Ženy v umění
