Redakce České galerie se připojuje k pietní vzpomínce na vyvraždění tisíců Romů a Sintů v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. V Čechách podlehlo genocidě více než 90% romské populace, na čemž se podíleli čeští občané. Připojujeme se k požadavku vyjádření úcty nevinným obětem rasového pronásledování a uvědomění si odpovědnosti za zločiny našich předků.
Redakce České galerie se připojuje k pietní vzpomínce na vyvraždění tisíců Romů a Sintů v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. V Čechách podlehlo genocidě více než 90% romské populace, na čemž se podíleli čeští občané. Připojujeme se k požadavku vyjádření úcty nevinným obětem rasového pronásledování a uvědomění si odpovědnosti za zločiny našich předků.
Památné noci z 2. na 3. srpna 1944 bylo zavražděno zbylých tři tisíce vězňů tzv. Cikánského rodinného tábora v Osvětimi. Mezi nimi i Romové z českých zemí. Soupisy a deportace Romů prováděly české policejní složky. Ke genocidě posloužila i evidence z první republiky vzniklá na základě zákona o potulných cikánech z roku 1927.
Akci Den romského holocaustu pořádá Institut Terezínské iniciativy, Konexe, Českobratrská církev evangelická a Nadace Židovské obce v Praze. Vyvěšením vlajky na budovu úřadu podpoří většina pražských městských částí či Ústí nad Labem.
Putovní výstavu „Zaniklý svět“ o životě původních českých Romů a Sintů připravil Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Zhlédnout ji můžete v Praze od 1. do 3. srpna před kostelem Sv. Václava na Smíchově, 8. - 10. srpna na Vítězném náměstí před Generálním štábem a 14. - 18. srpna ve vstupní hale úřadu městské Prahy 13.
Mezi Romy se často najdou talentovaní umělci a to i ve výtvarné oblasti. Dokazuje to nedávno proběhlá výstava “Jsme tu, abychom zůstali” v Galerii Českých center. Patnáct současných romských výtvarníků zde prezentovalo svá díla. Výstava se již konala v Německu, Francii a Španělsku.
“Romské umění ještě není tam kde by mohlo být svou kreativitou a vizuální kvalitou. Největší výstava umění Bienále v Benátkách se koná od roku 1895. Teprve po sto deseti letech zde bylo poprvé romské umění zastoupeno a dosud se tak stalo pouze dvakrát v dějinách festivalu,” uvádí Jakob Ráček, kulturní ředitel Goethe institutu v Praze.
Soužití s Romy reflektují i čeští výtvarníci. V roce 2013 vystavil Tomáš Rafa ve veřejném prostoru na zdi pod Letenskými sady variace česko-romské vlajky. Tento akt vyvolal bouřlivé reakce včetně poškození díla. V témže roce vydala Antifa sérii samolepek s kresbou romských tváří a nápisem “Cikáni nemůžou za vaše posraný životy”. Ovšem tzv. cikáni byli vždy oblíbeným námětem malířů, zejména v dobách kočovného způsobu života s pestrými oděvy a vozy. Romové jsou obecně často zdrojem umělecké inspirace, jak dokazuje například dílo geniálního skladatele Franze Liszta nebo román Cikáni od Karla Hynka Máchy.
