“Své modely nachází na divokých večírcích, vedle popelnic a parkovišť v ulicích Žižkova. Nelpí na klasických kompozičních pravidlech. Situace působí dojmem sociálního dokumentu při procházce městem. Kontrasty se pohybují mezi zvratky a duhou nad krajinou. Tvořit v klasickém smyslu začíná s přípravou výstavy. S pečlivostí, citlivostí na proporce, důrazem na harmonii a čistotu. Skoro opačně, než když vzniká nahodilá fotografie. Ve chvíli instalace je holandským malířem 17. století s ukázněnou barevností na paletě. Své dílo dokončuje až gestem výstavy,” 

říká Vladimír Pešek.

“S přípravou mi pomáhala parta přátel a fotografie nejsou jen moje dílo,ale i prostředí, které mne formuje,” 

řekl Peter Fabo.

“Pokud bychom zůstali pošetilými, dali bychom této knize za cíl proměnit prázdnotu v přítomnost a přítomnost ve fascinaci. Taková fascinace minulostí je dobrou skrýší pro přečkání nudné a šedé přítomnosti. Vzpomněl jsem si na jedno léto na Žižkově, pach chcanek a posprejované zdi, kráčel jsem zaprášenými a horkými ulicemi a ohrnoval nos. Z té vzpomínky teče pot a je rozpálená doběla. Když jsem se v tom sladkém bezčasí s nelibou zvědavostí díval do výloh nehtových studií, nevěděl jsem, že tohle je absolutno. Aspoň při pohledu zpátky. Ale lze se dívat jinak než zpátky?” 

ptá se v nové publikaci František Fekete.

Peter Fabo se narodil v roce 1983 v Sušici. Absolvoval obor kamenosochařství na střední škole ve Spišké Nové Vsi a fotografii na pražské UMPRUM. Účastnil se stáží v Rumunsku a ve Španělsku. Uspořádal několik samostatných výstav.