Galerie městské části Praha 1 ve Štěpánské ulici zahájila výstavu Mezera v designu aneb konec pohřebního pesimismu. Skupina designérů a výtvarníků tu do konce října představuje osm unikátní rakví. Zapřemýšlet o věcech posledních můžete bezplatně a v době konání Designbloku dokonce v rozšířené otvírací době až do devíti hodin večer.
Galerie městské části Praha 1 ve Štěpánské ulici zahájila výstavu Mezera v designu aneb konec pohřebního pesimismu. Skupina designérů a výtvarníků tu do konce října představuje osm unikátní rakví. Zapřemýšlet o věcech posledních můžete bezplatně a v době konání Designbloku dokonce v rozšířené otvírací době až do devíti hodin večer.
Zachovejte si osobitou image i po smrti! Každý si může vybrat stylovou rakev. Pro entomology je určena hmyzí kukla. Vlastence jistě nadchne model s boulí na víku rakve (v místě kde má nebožtík pupek) s rotundou svatého Jiří. Správný inženýr touží spočinout v kusu vzduchotechniky. Pro dětské umrlce tu máme roztomilou rakvičku ve tvaru loďky. A pokud stejně jako autor článku věříte, že vaše duše bude po smrti cestovat vesmírem, pak je kosmická raketa vážně skvělá volba.
Vernisáž uvedla herečka Národního divadla Pavla Beretová ukázkou z divadelního kusu Spalovač mrtvol. Hlavní aktér výstavy představil záměr stát se autorem vlastního pohřbu s prvky happeningu. Ministryně Šlechtová si s radním pro bezpečnost Liborem Hadravou místo přípitku zakousli rakvičku se šlehačkou. Takový chod ocení účastníci každé pohřební hostiny.
“Rakev jsem vytvořil pro sebe a chci v ní být pohřben. Chápu ji jako nové obydlí a proto čelo nese znamení křesťana, kytka je z mojí zimní zahrady, interiér je vytapetován. Chci být tradičně pohřben do hrobu. V rakvi se budu dobře cítit uložen v pyžamu a já sám budu mít proslov k přítomným. Přeji si zahrát Beethovenovu Ódu na radost. Místo fotografie bude umístěn můj autopotrét,” popsal režii vlastního pohřbu Antonín Hepnar.
Kurátorka výstavy zmínila prvotní rozpaky. “V průběhu přípravy výstavy jsme se doslýchali, že jde o téma morbidní a smutné nebo že jsme se úplně zbláznili. Téma je možná těžké a otevírá spoustu otázek,” uvedla Tereza Špinková. Pořadatelé chtějí pestrostí negovat uniformitu pohřebních katalogů.
Funerální design je však odvěký, jak víme již od největších jeho průkopníků - faraonů. V současnosti se řeší zejména ekologické aspekty pohřbívání. Italští designéři navrhli pohřeb těla v prenatální poloze uvnitř velkého lusku se sazenicí stromu. Linda Vránová získala v roce 2013 Národní cenu za studentský design s domácí urnou. V oblasti umění zase o dva roky dříve vystavil Roman Týc sérii portrétů zesnulých malovaných lidským popelem. Výstavu s názvem “Schránka pro tělo, duši a vzpomínky” uspořádala Národní galerie ve Veletržním paláci v roce 2004 a věnovala se pohřebnictví u nás i v zahraničí. V Polsku se každoročně koná veletrh NecroExpo a obdobné akce najdeme i v dalších zemích.
Takže nezbývá než se těšit až se tam všichni sejdeme. Světlu vstříc!
