Neviditelný kód Jana Lamra

Výstavou Neviditelný kód  představuje Galerie Kroupa malířskou tvorbu Jana Lamra. Abstraktní díla talentovaného mladého autora jsou volně inspirována dynamikou fyzikálních procesů, přírodních dějů a kosmickými rytmy.  Výstavu v pražské Galerii Kroupa je možné navštívit do 31. července 2022.

Jan Lamr (1983) je absolventem oboru grafický design na Vyšší odborné škole grafické v Praze. Grafické školení nezapře ani jeho malířský rukopis, pro nějž jsou charakteristické shluky vysokého počtu přerušovaných linií, přímých nebo zakřivených, vyplňujících obvykle celé obrazové pole. Zatímco jednotlivé čáry působí bezprostředním a spontánním dojmem, kompoziční celek se jeví jako perfektně propracovaný a dovedený k dokonalosti. Na tomto  charakteru Lamrovy malby má nepochybně podíl i jeho specifická technika,  založená na práci s akrylovými fixy.

Obrazy jako  Modré víření či Tyrkysové víření přitahují pozornost diváka vzrušeným rytmem nesčetných krátkých čar, evokujících spontánní vířivý pohyb drobných částic, unášených vzduchem či vodou. Tomu odpovídá i dynamika obrazů, která se jeví v drobném detailu jako živelná, v kompozičním celku je však zjevně podřízena  působení usměrňujících sil. Protiklad mezi spontánní krátkou čárou a uspořádaným kompozičním celkem (jehož řád může být někdy dosti komplexní, spíše tušený než zjevný) vnáší do obrazů plodné napětí, které přiměje diváka setrvat před nimi delší čas v soustředěném pozorování. 

Přestože Lamrovy obrazy jsou ve své podstatě abstrakcemi, mají své inspirační zdroje v reálném světě, přírodě a vesmíru. Z říše živočichů pochází téma mořských korálů, zpracované v celé řadě variant. V expozici je mu věnována samostatná místnost, kterou oživuje  plátno s motivem  korálů, umístěné horizontálně na soklu a prosvícené zespodu světlem. Další výrazná díla, jako například Lakušník vzplývavý nebo Entada gigas, jsou inspirována v říši rostlin. Lakušník vzplývavý je zelená vodní rostlina, jejíž lodyha může dorůst délky až šesti metrů. Entada gigas je druh mohutné tropické liány. V obou případech je umělecky zdůrazněna linearita rostlin, avšak její pojetí se od sebe liší. V případě lakušníku je klíčový dojem pohybu lodyh podvolujících se vodnímu proudu, entada gigas představuje spíše komplikovaný vegetativní ornament, vzniklý propletením mnoha různobarevných provazců liány.

Další silné téma Lamrovy malby představují The Black Holes of Chaos (černé díry chaosu), komponované z vysokého počtu pestrobarevných linií na černém obrazovém poli. Barevná škála jasných spektrálních tónů nezapře vliv autorova otce – malíře Aleše Lamra.  Černý podklad kontrastující s barevnými čarami vytváří dojem prostorové hloubky, zejména v případech, kdy tahy jsou vedeny do ztracena. K nápadným rysům malby Jana Lamra patří též obliba kruhového formátu. Vedle některých variant ze zmíněné série černých děr jej autor uplatnil rovněž v tematické řadě Planety.

Výstava Jana Lamra v Galerii Kroupa představuje tvorbu mladého umělce, který již dospěl k osobitému a nezaměnitelnému malířskému rukopisu a jehož další vývoj bude zajímavé sledovat. Přestože Lamr komponuje své obrazy z nejjednodušších geometrických elementů (přímé a zakřivené linie), dokáže se úspěšně vyhnout konkrétistické pasti chladné rutiny a nudného stereotypu. Je tomu nepochybně proto, že svou inspiraci nachází v elementárních procesech a strukturách přírody, nevyčerpatelně bohatých a nekonečně proměnlivých. Jan Lamr je talentovaným pozorovatelem, který dešifruje „neviditelný kód" skutečnosti a nalézá krásu na rozhraní mezi chaosem a řádem, v pulsování života, v rytmu přírody a harmonii kosmu.

Text:  Lucie Šimánková, Jiří Bernard Krtička
Foto: David Svoboda