Ve čtvrtek 28. června 2018 slavnostně otevírá Museum skla Portheimka na Smíchově. První vystavující je Karen LaMonte se sérií křišťálových šatů v životní velikosti s názvem Oděná světlem. Hlavními aktéry nové instituce jsou Městská část Prahy 5 jako vlastník objektu, Museum Kampa a Uměleckoprůmyslové muzeum pro zajištění obsahu. Společný projekt je neziskový a má sloužit široké veřejnosti. Ve stálé expozici Sklo jako umění je vystaveno na sto sedmdesát uměleckých objektů od konce padesátých let do současnosti.
Cílem je přivést domácí i zahraniční návštěvníky a vytvořit trasu kulturních zastavení u Sovových mlýnů, Werichovy vily a Portheimky. Výhodou je i pro místní obyvatele Prahy 5. Okolní školy získají příležitost pro exkurze, kde pro ně lektoři chystají program. Připravované výstavy se zase věnují historii výroby skla na území městské části.
Pro Uměleckoprůmyslové muzeum se po stavbě nového depozitáře a rekonstrukci hlavní budovy jedná o další velkou akci v posledních letech. Jeho ředitelka Helena Koenigsmarková uvedla, že stále není umělecký fenomén skla v České republice doceněný, ačkoliv si vydobyl světové uznání. Není dostatečně podchycena jeho historie a využita pro turistický ruch.
Podle radního Jana Trojánka Prahy 5 vedly k rozhodnutí o expozici i ryze praktické důvody, že sklo není tak citlivé na vlhkost a nevyžaduje tedy zásadní stavební úpravy historické budovy. Od nápadu k realizaci nápadu ředitelky Musea Kampa uplynul pouhý rok. Dohoda mezi městem a soukromým muzeem respektive nadací je zatím formálně uzavřena na tři roky.
Přízemí letohrádku je určené pro výstavy. Tou první je výběr křišťálových šatů s názvem Oděná světlem od americké výtvarnice Karen LaMonte. “Kolekce fascinujících skleněných šatů je plná ženské krásy, křehkosti a zároveň je oslavou sklářského materiálu,” láká diváky kurátor Milan Hlaveš. Následovat má výstava mapující činnost sklárny Inwald, která stávala před sto lety na Zlíchově.
Milan Hlaveš oceňuje dramaturgické vedení šéfkurátorky Musea Kampa Heleny Musilové. Zadání bylo podpořit barokní atmosféru vily a s umělci byly sjednány náměty konkrétně pro určitá místa. “Máme tady portrét Kiliána Ignáce Dientzenhorfera od Františka Janáka. Neon, který vede diváky po točitém schodišti, navrhl Pavel Korbička. Obrovský lustr v mramorovém sále zapůjčila společnost Preciosa. Nečekejte ale klasickou expozici, tam nenajdete žádný sokl ani klasickou vitrínu. Jedná se o instalace na téma baroko,” popisuje kurátor Milan Hlaveš. Úvodem stálé expozice je kaple, kde dochází ke ztišení. V dalším sále je obří instalace Hostina od manželů Miluše a Reného Roubíčkových. Další jména významných výtvarníků provázejí témata krajiny, kuriozit a divadla. Pro vyniknutí dojmu nejsou exponáty opatřeny popisky, ale ty najdou návštěvníci v zapůjčovaných deskách.
